Promoření populace koronavirem TŘÍŠTÍ ČESKO! Co si myslí vláda a vědci?

Názor na promořenost společnosti změnil poté, co Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu lidí nakažených novým typem koronaviru, řekl. Podle ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) jde o zásadní změnu ve strategii vlády při boji s koronavirem, měla by jí předcházet odborná diskuse.

Tvrdá restriktivní opatření podle Prymuly nelze v Česku držet další dva tři měsíce, budou se postupně rozvolňovat. Část obchodů a venkovních sportovišť se má otevřít už tento čtvrtek, další menší provozy zřejmě po Velikonocích, pokud bude pokračovat současný vývoj epidemie. Žáci by se do škol mohli vrátit v polovině května, byť v rouškách. Alespoň částečně cestovat za hranice by se mohlo "záhy", uvedl epidemiolog.

Prymula řekl, že údaje z Číny o počtu nakažených podle něj nejsou korektní. Nedává podle něj logiku, že všechny nové případy v Číně jsou importované, ale případy tam nenarůstají, i když jinde ve světě za poslední dva až tři týdny počet nakažených dramaticky stoupá. Za pozměněnými daty vidí ale i pozitivní věc - úmrtnost by nemusela být tak vysoká, jak se dosud uvádělo. Například z údajů z Itálie vyplývá, že nakažených je tam podstatně víc, možná až deset milionů, tím pádem by úmrtnost pacientů s covid-19 nebyla 15 procent, ale jen dvě až tři procenta, dodal.

Když se v Česku podaří ošetřit rizikové osoby, zbytek populace by se s nemocí měl v nějakém časovém období potkat a prokázat, že je imunní. "Neříkám všichni, ale ti, pro něž nebude horší než chřipka. A to jsou lidé nižšího věku, lidé zdraví," uvedl náměstek ministra zdravotnictví. Rizikoví nejsou jen senioři, ale i mladší lidé trpící například vysokým tlakem nebo cukrovkou. Plošné testování celé populace není potřeba, stát chystá otestovat zhruba 17.000 lidí na jižní Moravě, v Praze a dalších vybraných regionech, což pomůže získat přesnější data o promořenosti v zemi.

"Byl bych velmi rád, kdyby takováto diskuse proběhla nejdřív na vládě nebo na Ústředním krizovém štábu, a až potom abychom tuto debatu vedli v médiích," řekl dnes po jednání stálé pracovní skupiny štábu Hamáček. Pokud Prymula změnil názor, měli by postup nejprve probrat odborníci a poté by podle něj mělo následovat politické rozhodnutí. Některé země, které se vydaly cestou řízeného promoření populace, nyní opatření naopak zpřísňují, doplnil ministr. "Pokud toto rozhodnutí učiníme, tak bude nejvážnějším rozhodnutím v rámci tohoto současného stavu a není z toho cesta zpátky," dodal. Vláda podle něj debatu dnes zahájí, ale určitě nerozhodne v horizontu dní.

remiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s názorem náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Babiš dnes Radiožurnálu řekl, že taková myšlenka je riskantní a neumí si to představit. Zdůraznil, že Česko jde cestou tzv. chytré karantény.

Současný šéf krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) k Prymulově myšlence řekl, že by šlo o zásadní změnu ve strategii vlády při boji s koronavirem a měla by jí předcházet odborná diskuse.

Babiš preferuje chytrou karanténu, kterou má Prymula na starost. Projekt má využívat údaje z mobilního telefonu či platební karty, podle kterých vytvoří mapu pohybu nakaženého za posledních pět dní. Všechny segmenty projektu podle Prymuly byly už spuštěny na jižní Moravě, na sklonku tohoto týdne by se měl systém rozšířit na severní Moravu a do Prahy a v týdnu po Velikonocích do zbytku země.

Na vhodnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci neshodnou. Zřejmě podle nich nastane dříve nebo později i bez zásahů státu. Někteří vědci zveřejnili své názory na sociálních sítích či v médiích, další to řekli na dotaz ČTK. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že při ochránění rizikových osob je ostatní třeba promořit.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes dopoledne na tiskové konferenci řekl, že současná hladina promoření populace se obtížně odhaduje. Podle něj může být deset, ale i 30 nebo 40 procent. V odhadech současného podílu lidí, kteří už nemoc prodělali, se rozcházejí i zahraniční matematické modely. Uvádějí data od 0,3 procenta do 40 procent.

"Už nějakou dobu je zřejmé, že pomalé a řízené promoření nerizikové části populace je asi jedinou z dlouhodobého hlediska správnou a udržitelnou cestou," řekl ČTK epidemiolog Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity ale není jasné, jestli je možné zvolit postup k promoření populace cíleně. "Cílem štábu, který ta opatření řídí, je, aby k tomu docházelo co nejpozději," uvedl.

Maďar odhaduje, že aktuálně je promořenost populace několik procent. "Když se ale začnou uvolňovat karanténní opatření, bude se zvyšovat, už i tím, že se otevřou školy. Pomalu a opatrně musíme to promoření uřídit mimo rizikové skupiny," uvedl. Těmi jsou zejména senioři a lidé, kteří mají dlouhodobé nemoci, jako jsou cukrovka nebo srdeční potíže.

"Šestiprocentní promořenost koronavirem celé české populace v příštím týdnu vidím jako maximální a nejčernější možnost a zároveň doufám, že tomu tak zdaleka není. Třiceti až 40procentní promořenost populace pokládám za nesmysl na základě laboratorních dat z DNA analýz, která máme k dispozici," napsal na twitter biochemik Omar Šerý z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Podle epidemiologa Maďara je možné začít omezení zmírňovat už před výsledkem studie na vzorku populace, který se chystá u 5000 lidí v Praze a stejném počtu na Olomoucku, kde byly z počátku epidemie v karanténě celé obce."Výsledky studie nám upřesní epidemiologické modely a tím předpovědi, které bude důležité mít, než se přistoupí k větším zásahům do uvolnění karantény," uvedl. Ministr dnes uvedl, že testovat by se tito vybraní lidé měli v řádu dní.

Virolog Černý se domnívá, že další kroky by se měly dělat až po tomto testování. Záležet bude na výsledku a podílu zemřelých mezi nakaženými. "Musíme také zjistit, jestli podíl mrtvých je skutečně jedno procento. V případě, že nainfikujete deset milionů lidí v Česku, by to bylo 100.000 mrtvých," uvedl. Náměstek Prymula mluvil v rozhovoru na DVTV o dvou až třech procentech.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který je zároveň přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v otevřené výzvě varoval před dopady dlouhodobých opatření na ekonomiku. Většina omezení kromě těch zaměřených na ochranu seniorů a pořádání velkých akcí by se podle něj mělo ukončit do konce dubna. Do konce května pak navrhuje zrušit zákaz cestování aspoň do sousedních zemí, kde se situace zlepší.

Naopak striktně proti je prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla 'přirozené promoření populace' bez obrovských ztrát na lidských životech,"uvedl v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví. Upozornil, že opatření začíná zavádět i dříve velmi liberální Švédsko. Souhlasí s tím, že populace se promořuje už teď, ale tempem, které zdravotnictví zvládá.

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Česká republika lékaři Vědci