Postupem času odhalují vědci další a další tajemství smrtelného koronaviru SARS-CoV-2. Jak ukazují poslední výzkumy, virus velmi rychle mutuje, zároveň se ale ukazuje, že nemoc covid-19, na níž se vědci v desítkách laboratoří po celém světě snaží vyvinout vakcínu, je možná skutečně přírodního původu.

Aktuální bilance působí více než hrozivě. Nakažených je 2,5 milionu lidí, více než 170 tisíc koronaviru podlehlo a virus se už objevil ve 185 státech světa. Lékaři dokázali zmapovat příznaky, kterými se nemoc covid-19 projevuje, a ví, jak devastační účinek na tělo může mít.

Řada otázek ale zůstává dodnes nezodpovězených. Ještě před pár týdny se hovořilo o tom, že na světě je kolem tří tisíc mutací viru. Aktuální čísla ale ukazují, že mutací je kolem 10 tisíc.

Vědci na výzkumu mutací viru Sars-CoV-2 pracují už od prosince minulého roku, kdy byl virus poprvé analyzován v čínském Wu-chanu. To, že koronavirus mutuje, je naprosto přirozené a děje se to u všech virů. Pojem "mutace" by tedy neměl nikoho znepokojovat, koronavirus se díky tomu zatím nestal nebezpečnějším.

U koronaviru SARS-CoV-2 izolovaného v Indii se ale objevila mutace, která by mohla překazit vědcům plány na výrobu vakcíny. Varují před tím vědci z Austrálie a Hongkongu, tvrdí server The Korea Times.

Může být mutace problém?

Mutace koronaviru mění způsob, jakým se váže na enzym angiotenzin konvertázy (ACE2). Protein, kterým se virus napojuje, totiž postrádá vodíkovou vazbu. Zdánlivě se může jednat o drobnost, ve skutečnosti ale toto zjištění mění pohled na tvorbu vakcíny.

"Pozorování vyvolalo znepokojení, že koronavirus SARS-CoV-2 může kdykoliv zmutovat tak, že se změní epitop," uvedli vědci. Epitop je část povrchu viru, kterou rozeznává imunitní systém v těle.

Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom naznačila, že právě vakcína je možná jediný způsob, jak bude lidstvo moci boj s koronavirem vyhrát. Po celém světě probíhá paralelní vývoj přibližně 80 vakcín a 150 léků proti onemocnění covid-19.

Než se je ale povede vědcům vytvořit, může uplynout řada měsíců či let, během kterých může virus nadále mutovat. Pomocí těchto drobných změn v genomu ale mohou vědci na druhou stranu vytvářet stromy podobné rodokmenům. Mohou hledat spojení mezi různými nakaženými a posoudit, zda nedochází k detekovanému šíření viru.

Mutační mapa také například vyvrací teorii, že nový koronavirus se dostal na Západ už loni a nepozorovaně se zde šířil. Mapa totiž ukazuje, že Sars-CoV-2 se do Evropy a USA dostal nejdříve v polovině ledna. V Číně se poprvé objevil už na podzim loňského roku.

Odkud ale pochází přesně nikdo neví. Server Fox News uvedl, že počáteční přenos viru skutečně mohl proběhnout z netopýra, pacient nula ale podle zdrojů pracoval v čínské laboratoři. Virus poté roznesl mezi lidmi ve Wu-chanu.

Televize se odkazuje na několik zdrojů, které byly podrobně informovány o prvních reakcích čínské vlády na nový koronavirus a údajně se dostaly i k relevantním materiálům.

Dokumenty podle zdrojů Fox News popisují rané úsilí lékařů pracujících v laboratoři ve Wu-chanu, jehož trh se zvířaty byl původně identifikován jako místo, kde se koronavirus objevil poprvé. Podle zdrojů ale možná bylo na tržiště poukázáno záměrně, aby Čína smetla obvinění z tamní laboratoře.

Laboratoř nebo příroda? Důkazy chybí

Server The Washington Post už dříve uvedl, že američtí velvyslanci v lednu 2018 varovali před nedostatečnou bezpečnosti v laboratoři Wu-chanského institutu virologie. Upozornili také na vědce, kteří prováděli riskantní výzkum koronaviru z netopýrů.

Důkazy ale podle WHO nenaznačují, že by byl virus uměle upraven nebo dokonce vyroben v laboratoři. Zatím však není jasné, jak virus překonal druhovou hranici, tedy jak se přenesl ze zvířete na člověka. Sám wuchanský institut virologie, který je podporovaný státem, už v únoru odmítl tvrzení, že byl koronavirus uměle vytvořen v jedné z jeho laboratoří.

Netopýři z Číny, které prohlásila WHO podle dostupných údajů zdrojem nákazy koronaviru SARS-CoV-2, mají přitom "na svědomí" i další dvě rozsáhlé epidemie v posledních letech, SARS a MERS. Epidemiologové se shodují v tom, že i tyto nemoci jsou původem z koronavirů a mají prapůvod v netopýrech.

Ačkoli s nemocí covid-19 nadále umírají v některých západních státech stovky lidí denně, na mnoha místech se stále více potvrzuje trend mírného poklesu počtu nově zemřelých či infikovaných. Některé vlády se proto chystají uvolňovat přísná ochranná opatření přijatá s cílem přibrzdit šíření nákazy. Podle WHO ale svět to nejhorší z hlediska současné pandemie teprve čeká.

Témata:

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | WHO (Světová zdravotnická organizace) | Vědci | stars24.cz

Vstoupit do diskuse