Rána pro Čechy! Konec střídání času nám pořádně změní život!

Evropská unie se chystá na historický krok. Po více než sto letech by mohlo dojít k definitivnímu zrušení střídání letního a zimního času. To ale vyvolává mnoho otázek, například který čas zůstane? A kdy ke zrušení dojde?

Evropská komise předpokládá, že naposledy se v EU povinně změní zimní čas na letní v neděli 31. března 2019. Plyne to z jejího návrhu na konec celoevropské povinné změny času už příští rok, který v projevu v europarlamentu zmínil předseda komise Jean-Claude Juncker.

Členské státy EU ale s Junckerem nesouhlasí. Tvrdí, že nemají dostatek detailů o tom, jak by změna probíhala. Stěžují si, že Komise představila jen hrubý návrh změn, který postrádá detailní rozbor. Schválení takovéto změny je dle nich nemožné stihnout do dubna.

Komise vysvětluje svůj postoj a naléhání na rychlost v legislativním procesu okolo změny ve střídání času tím, že v průzkumu na toto téma, se 84% z 4,6 milionu respondentů vyjádřilo pro zrušení střídání. Zástupci členských států ale namítají, že respondenti v průzkumu nebyli vybírání rovnoměrně. Průzkumu se účastnilo okolo 3 milionů Němců, zatímco třeba Italů jen 20 tisíc.

Který čas zůstane? Nikdo neví

Ať už ke konci střídání času dojde kdykoliv, jedno je jisté. Jestli zůstane letní nebo zimní zatím nikdo neví. Ve hře je i varianta, že by každá země měla svůj vlastní čas. Ta je zatím nejpravděpodobnější.

Členské státy by totiž podle předsedy komise měly samy rozhodnout, zda se jejich občané budou řídit letním nebo zimním časem. "Je to otázka subsidiarity. Věřím, že parlament a rada budou téhož názoru a naleznou fungující řešení," uvedl nedávno v europarlamentu Juncker.

Z astronomického i historického hlediska by měl zůstat platný zimní čas, tedy ten správný podle slunce. Většina lidí se ale vyslovila pro zachování letního času, díky kterému svítí po většinu roku slunce i po 19 hodině večerní. 

Obě varianty ale mají určité nevýhody. Pokud by se Česko rozhodlo pro zimní čas, změna by ovlivnila sedm měsíců v roce. V létě by slunce vycházelo kolem čtvrté hodiny ranní. Naopak by ale zapadalo velmi brzy, a to už kolem osmé večer.

Druhá varianta by ovlivnila Česko na pět měsíců v roce. V zimě by slunce vycházelo až mezi osmou až devátou hodinou, naopak by zapadalo kolem 17. hodiny. Češi by se tak museli rozhodnout, jestli upřednostní brzký západ slunce v létě, nebo pozdní východ v zimě.

Proč měníme čas?

Prvním člověkem, který navrhl koncept letního času, byl Benjamin Franklin v roce 1784. Jeho přáním bylo, aby se lépe využívalo přirozené světlo. K realizaci této myšlenky došlo až před začátkem první světové války a první stát, kde byl letní čas zaveden, bylo Německo. Brzy se k němu přidaly i další státy, včetně Rakouska-Uherska.

V českých zemích byl tak letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Změna času se ale už několik let potýká s kritikou z řad odborníků i politiků. Někteří lidé argumentují například tím, že energetické úspory nejsou natolik výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat ručičky hodin o hodinu zpět.

Nyní již je vědecky dokázáno, že posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Navíc se také ukázalo, že i ony prvotní ekonomické důvody jsou mylné - k úsporám prakticky nedochází a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady.

Témata: Změna času češi