Houbařská sezóna je tu a mnozí z vás se pomalu a jistě chystají do lesa s vidinou košíku plného hřibů. Uvědomujete si ale riziko nemocí přenášených nechvalně známými klíšťaty? Kromě lymeské boreliózy vám totiž hrozí také takzvaný klíšťový zánět mozku, který je zákeřný už jenom tím, že začíná jako mírná chřipka, a tudíž se často nepodaří včas podchytit.
V prvé řadě je třeba připomenout, že se virem TBEV patřícím do čeledi Flaviviridae přenášeném při sání krve živočichů klíšťaty a způsobujícím klíšťovou encefalitidu, můžete nakazit nejen v lese, nýbrž i v městském parku. Někteří lidé prvotní příznaky o to víc podcení, když jsou v dobré víře, že nešli do lesa, ale že byli pouze venčit pejska. Obecně vzato by se však měli mít nejvíc na pozoru lidé podnikající časté výlety do přírody. Ti by dokonce měli se svým praktickým lékařem zvážit i možnost očkování.
Pokud dojde k samotné infekci, tak inkubační doba činí sedm, až čtrnáct dní v závislosti na odolnosti organismu. Posléze dochází k první fázi onemocnění, které má podobu lehkých chřipkových projevů. Pacient má mírně zvýšenou teplotu, je malátný, pobolívá jej hlava a klouby. Mnoho lidí je proto schopných klíšťovou encefalitidu podcenit, protože si myslí, že jsou jenom unavení. Existují případy, kdy si nakažení prošli pouze touto první fázi, a kdy jim pak vznikla doživotní imunita. V takovém případě mohou mluvit o štěstí. Pokud ale nemoc postoupí do druhé fáze, už jsou příznaky mnohem závažnější.
V případě, že virus napadne vyšší centra mozku a mozkové obaly, dochází u pacienta ke značným bolestem hlavy, světloplachosti, netečnosti, zvracení a vysokým horečkám. Pokud dojde k napadení spodního centra mozku, čemuž říkáme bulbocervikální forma, může dojít také k zástavě životně důležitých funkcí, jako jsou dýchání a stahy srdce. U encefalomyelitické formy onemocnění hrozí dokonce i asymaterická obrana horních končetin.
Nízká úmrtnost, riziko trvalých následků
Klíšťová encefalitida s sebou nese několik dalších komplikací v podobě poškození sluchu a postencefalitického syndromu, který způsobuje nemocným značná omezení v řádech týdnů až měsíců po uzdravení. Pacienti trpí poruchami spánku a koncentrace, chronickými bolestmi hlavy a mají výrazně snížený pracovní výkon. K tomu však dochází u cca desetiny nemocných. Pokud jde o úmrtnost, tak ta je velmi nízká. Jenom na území ČR zemřou na klíšťový zánět mozku přibližně 3 lidé, zpravidla vysokého věku.
V případě návštěvy lékaře s podezřením na onemocnění klíšťovou encefalitidou následuje odběr krve, který potvrdí, případně vyvrátí, přítomnost protilátek na tento virus. Je-li pacientovi diagnostikován klíšťový zánět mozku, následuje hospitalizace se zavedením infuzí, která má za cíl ulevit nemocnému od bolestí. Součástí léčby je také lumbální punkce mozkomíšního moku, na základě níž se pak odvíjí další postup.
Nemocný by během léčby neměl své tělo vystavovat fyzické, ani psychické námaze a zajistit mu dostatečný přísun vitamínů. Vzhledem k tomu, že na klíšťovou encefalitidu dosud neexistují účinné medikamenty (virostatika), je nejúčinnější prevencí vakcinace. Přestože u některých pacientů dojde k samovolnému uzdravení, u jiných může mít prodělání klíšťové encefalitidy trvalé následky.