Po téměř dvou týdnech od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu dnes Spojené státy přistoupily k zákazu dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Podobný krok oznámila i Británie, závislost na ruském plynu plánuje snížit i Evropská unie. Na Ukrajině se po předchozích nezdarech dnes podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen východoukrajinského města Sumy. Před boji už z Ukrajiny na Západ podle OSN uprchly dva miliony lidí, více než polovina do Polska.

Stručný přehled úterních událostí:

O příměří a humanitárních koridorech jednaly v pondělí při třetím kole rozhovorů delegace Ruska a Ukrajiny v běloruském pohraničí. Moskva poté oznámila otevření humanitárních evakuačních koridorů z Kyjeva, Charkova, Mariupolu, Černihivu a Sum. Ukrajinská agentura Unian dnes dopoledne ale informovala, že evakuace začala jen ve městě Sumy, odkud první vozidla vyjela kolem 09:00 SEČ a zamířila do středoukrajinské Poltavy. Podle ukrajinských úřadů se podařilo do večera evakuovat několik tisíc civilistů.

Ukrajinské úřady ani dnes nemohly evakuovat civilisty z obléhaného přístavu Mariupol, uvedla dnes podle agentury Reuters vicepremiérka Iryna Vereščuková. Humanitární situace ve městě na jihovýchodě Ukrajiny je podle ní katastrofální. V ulicích leží mrtvoly, vodu lidé získávají z potoků nebo roztápějí sníh a čím dál častěji se vloupávají do obchodů, aby měli co jíst, popsala agentura AP. Město je bez vody, tepla, jídla, elektřiny, funkční kanalizace i telefonního spojení. Úřady se chystají začít kopat hromadné hroby, píše AP. Kvůli výpadku elektřiny je podle ní mnoho lidí odkázáno na informace a zprávy, které poslouchají v autorádiích.

I v noci na dnešek ale ruské jednotky útočily na civilní cíle. Ve městě Sumy podle místních úřadů při leteckém útoku zahynulo nejméně 21 lidí, včetně dvou dětí; dalších nejméně 27 civilistů zemřelo podle místní policie za poslední den v Charkově. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února zemřelo podle ukrajinských úřadů přes dva tisíce civilistů, včetně několika desítek dětí. OSN zatím potvrdila úmrtí 474 civilistů, z toho 27 dětí a stovky zraněných.

Štáb ukrajinské armády dnes informoval, že ruské síly od 24. února ztratily téměř 12.000 vojáků. Není ale jasné, zda jde jen o mrtvé, či také o zajatce a zraněné. Rusko zatím minulý týden přiznalo 498 padlých a 1597 raněných mezi svými vojáky. Údaje ani jedné strany nelze ověřit. Podle šéfů amerických výzvědných služeb v bojích padlo 2000 až 4000 příslušníků ruských ozbrojených sil. Dodali, že ruského prezidenta Vladimira Putina ztráty a komplikace na bojišti a ekonomické obtíže způsobené sankcemi neodradí od pokračování v konfliktu.

O ztrátách v řadách ukrajinských vojáků Kyjev i Moskva mlčí. Podle ukrajinské rozvědky ukrajinská armáda zabila už druhého ruského generála. Generálmajor Vitalij Gerasimov, který se dříve účastnil i války v Čečensku či v Sýrii, zemřel údajně poblíž obléhaného Charkova. Štáb ukrajinských ozbrojených sil nově také oznámil, že ruské síly postupují na Ukrajině pomaleji, ale čím dál častěji se uchylují k rabování a dalším násilným činům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí večer oznámil, že kvůli obraně Ukrajiny odvolává všechny ukrajinské vojáky ze všech mírových misí ve světě. Ujistil také, že zůstává v Kyjevě a nechystá se nikam odjet. Jako první lídr cizí země dnes promluvil v britském parlamentu, kde ubezpečil, že Ukrajinci se nevzdají. Na pomoc Ukrajině už dorazili první dobrovolní bojovníci z různých zemí. Ukrajinská armáda v pondělí večer uvedla, že tito dobrovolníci zaujali pozice na okraji Kyjeva. Do mezinárodní legie, k jejímuž vytvoření vyzval po začátku invaze Zelenskyj, se podle ukrajinského prezidenta přihlásilo na 16.000 zájemců.

Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny svoje stíhačky MiG-29, uvedl dnes mluvčí polské diplomacie. Podle portálu gazeta.pl to může znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, která o podporu vzdušné obrany dlouhodobě žádá.

Západ v reakci na ruskou invazi zavedl vůči Moskvě řadu sankcí, je jich už více, než v minulosti za několik let zavedl vůči Íránu a Severní Koreji (kvůli jejich jadernému programu), uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na specializovaný server Castellum.

Americká společnost McDonald’s dnes oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu dočasně uzavře všech svých 850 restaurací v Rusku. Obchodní aktivity v Rusku přerušují také američtí výrobci nealkoholických nápojů Coca-Cola a PepsiCo a kavárenská síť Starbucks. Francouzská kosmetická firma L'Oréal mezitím sdělila, že v Rusku uzavře své obchody a pozastaví tam investice. Vývoz do Ruska pozastavuje také italský výrobce luxusních automobilů Ferrari.

Obchodní činnost v Rusku kvůli válce zastavila nově americká společnost IBM, už dříve to udělaly desítky zahraničních firem. IBM také oznámila, že na pomoc obětem konfliktu přispěje částkou 250.000 dolarů (asi 5,9 milionu Kč) organizaci Člověk v tísni a stejnou částku obdrží i polská humanitární akce (PAH). Ukrajinci a cizinci včetně Čechů poslali na zvláštní účet zřízený na podporu ukrajinských ozbrojených sil více než deset miliard hřiven (přes 7,8 miliardy korun), informovala agentura Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský prezident volá po ještě ostřejších sankcích, včetně bojkotu ruské ropy či plynu. Výzvu vyslyšely Spojené státy, které se podle amerického prezidenta Joea Bidena nebudou podílet na dotování Putinovy války. Biden řekl, že USA chápou, že mnoho amerických spojenců nebude schopných udělat to samé. Upozornil také, že rozhodnutí pocítí i Američané a že ceny pohonných hmot nadále porostou. Británie souběžně oznámila, že postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů do konce roku 2022 a zvažuje i ukončení dovozu zemního plynu.

S takto rázným postupem ale nesouhlasí například Německo, protože podle kancléře Olafa Scholze Evropa nemá náhradní řešení. Německá ministryně Annalena Baerbocková uvedla, že by zákaz dovozu ruské ropy v Německu vyvolal chaos, což by pro Kreml znamenalo výhru. Závislost na ruském plynu plánuje letos o dvě třetiny snížit EU, uvedla v prohlášení Evropská komise. Na nutnosti umenšit vázanost na ruské energie se shodli i premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kteří jednali s britským premiérem Borisem Johnsonem v Londýně.

Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. Tuto možnost v ruské státní televizi naznačil ruský vicepremiér Alexandr Novak, který ale zároveň uvedl, že Moskva "ještě takové rozhodnutí nepřijímá", protože by z něj nikdo neměl prospěch. Agentura Reuters dnes s odvoláním na operátora plynovodu Jamal-Evropa a ruského dodavatele Gazprom napsala, že ruského plynu proudí do Evropy přes Ukrajinu i přes Polsko stále dost. I tok plynovodem Nord Stream 1 pod Baltským mořem byl dnes ráno na stabilní úrovni.

Rusko od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připraveno v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z měst Kyjev, Černihiv, Sumy, Mariupol, Charkov a dalších. S odvoláním na ruské úřady o tom dnes informovala agentura TASS. Bližší informace Moskva zašle ve středu brzy ráno ukrajinské vicepremiérce Iryně Vereščukové. Rusko zavedení humanitárních koridorů z obléhaných měst oznámilo už v předchozích dnech, kromě dnešní evakuace města Sumy však doposud skončily neúspěchem. Bojující strany se vzájemně obviňovaly z porušování dočasného příměří.

Ze severoukrajinského města Sumy se během dnešního dočasného příměří evakuovalo 5000 civilistů. Podle agentury Unian to uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která potvrdila, že přibližně 1700 z nich byli zahraniční studenti. První z civilistů již bezpečně dorazili do středoukrajinské Poltavy. Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště, uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters už dříve evakuaci ze Sum označila za první úspěšný "humanitární koridor" od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

On-line přenos:

Témata:

válka na Ukrajině | Ukrajina | Rusko | Ruská armáda | stars24.cz