Změna času: Většina lidí ji nechce, tak proč se stále nezrušila?
Změny letního a zimního času měly v Evropské unii skončit už v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl loni, kvůli covidu ale jednání k této problematice opět nepokračovaly. Není proto jisté, zda a kdy vůbec střídání času skončí.
Evropská komise před čtyřmi lety kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí, z nichž se pro zrušení změn času vyslovilo 84 procent respondentů.
Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2019. Nepanovala ale shoda v tom, jaký čas vlastně zachovat jako trvalý.
Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 09:00 a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků.
Zastánci letního času naopak poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a sportu.
Následná jednání zhatila pandemie covidu a europoslanci se k nim už nevrátili. Proto se se střídáním času počítá minimálně ještě na další léta. Letos letní čas potrvá do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.
Témata: Změna času
