Část Česka se začíná přiklánět k metodě promoření obyvatelstva koronavirem. Podobnou strategii zvažuje nebo zvažovala i řada dalších zemí, neboť jejím cílem vytvoření hromadné imunity tak, aby se šíření nemoci covid-19 zastavilo. Jde o jednu z možností, jak bojovat s nakažlivou nemocí, proti níž chybí vakcína, a na podobném principu fungují například neštovice.

Jedním z hlavních cílů omezení vycházení či karantény je snaha o zmírnění nemoci. Nejde o zastavení nákazy, ale o umělé prodlužování šíření viru tak, aby se k lidem dostával postupně. Grafy ukazující počet nakažených by bez karantény stoupaly mnohem rychleji, což by v praxi znamenalo, že se během krátké chvíle nakazí velké množství lidí.

Díky zpřetrhání sociálních vazeb je křivka mnohem plošší, což znamená, že v každém okamžiku je určitý počet infikovaných lidí, který by měl být tak velký, jak dostatečné jsou kapacity lékařů a zdravotnických zařízení v dané zemi. V praxi jde o to bojovat s nemocí delší dobu, ale postupně, tak, aby počet infikovaných nepřevýšil lékařské kapacity každého státu.

Modelová situace ukázala, že bez jakýchkoliv opatření by Velká Británie mohla čelit 510 000 úmrtím, zatímco v USA by COVID-19 zabil 2,2 milionu lidí. Před zveřejněním této studie se Spojené království zaměřilo na dosažení plošné imunity, tedy situace, kdy podstatná část společnosti nemoc prodělá a stane se vůči ní imunní.

V reakci na tento výzkum ale Británie od svého plánu ustoupila. Zjistilo se totiž, že situace by mohla velmi rychle eskalovat. A dosud nikdo neví, kolik lidí si dokáže jak velkou imunitu vytvořit.

V případě snahy o zastavení nemoci je tedy karanténa bezesporu dobrým způsobem, který ale funguje ruku v ruce s očkováním. Bez vakcíny jde naopak o časovanou bombu. Chybějící kolektivní imunita totiž s sebou může přinést rozsáhlé problémy.

Michael Mina, profesor a epidemiolog na Harvard School of Public Health, se domnívá, že by se virus mohl znovu objevit, jakmile budou omezení zrušena. „Při absenci kolektivní imunity tu máme určité riziko druhé vlny pandemie," obává se Mina.

Existuje ale i druhý způsob získání imunity, a sice prodělání choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. 

Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění COVID-19 dosáhl za dva měsíce.

"Už nějakou dobu je zřejmé, že pomalé a řízené promoření nerizikové části populace je asi jedinou z dlouhodobého hlediska správnou a udržitelnou cestou," řekl epidemiolog Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity ale není jasné, jestli je možné zvolit postup k promoření populace cíleně. "Cílem štábu, který ta opatření řídí, je, aby k tomu docházelo co nejpozději," uvedl.

Maďar odhaduje, že aktuálně je promořenost populace několik procent. "Když se ale začnou uvolňovat karanténní opatření, bude se zvyšovat, už i tím, že se otevřou školy. Pomalu a opatrně musíme to promoření uřídit mimo rizikové skupiny," uvedl. Těmi jsou zejména senioři a lidé, kteří mají dlouhodobé nemoci, jako jsou cukrovka nebo srdeční potíže.

Tvrdá restriktivní opatření podle Prymuly nelze v Česku držet další dva tři měsíce, budou se postupně rozvolňovat. Část obchodů a venkovních sportovišť se má otevřít už tento čtvrtek, další menší provozy zřejmě po Velikonocích, pokud bude pokračovat současný vývoj epidemie. Žáci by se do škol mohli vrátit v polovině května, byť v rouškách.

Témata:

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | Vědci | stars24.cz

Vstoupit do diskuse