Sidney Poitier, jehož život se uzavřel ve věku 94 let, svým hereckým umem přispěl k bourání bariér mezi černochy a bělochy v Americe. Především v rolích inteligentních sebevědomých mužů, kteří se museli potýkat s rasovými předsudky. Vyšel z nuzných poměrů a z prvního konkurzu v divadle jej prý vyhodili, protože text neuměl ani pořádně přečíst.

Nakonec se ale stal prvním Afroameričanem, který v roce 1964 získal Oscara za hlavní roli v melodramatu Polní lilie. Po sedmdesátce byl Poitier, který měl bahamské i americké občanství, také deset let velvyslancem Bahamských ostrovů v Japonsku.

Díky svému talentu a příjemnému vzezření se Poitier ve své době dokázal vyrovnat tehdejším hvězdám bílé pleti. Jeho noblesní zjev budil dojem, že je čerstvým absolventem Harvardu: "Když se na place objevil Sidney, nikdo nehulákal ani nemluvil sprostě. Vyzařovalo z něj tak silné charisma, že se každý hned choval lépe," vzpomínal na něj jeden z kolegů. Úspěch slavil i jako režisér a producent a dodnes zůstává jedním z nejoblíbenějších amerických herců 20. století.

Svými úspěchy připravil Poitier prostor pro generace budoucích umělecky i komerčně úspěšných filmových hvězd tmavé pleti, jako jsou Eddie Murphy, Morgan Freeman, Denzel Washington nebo Wesley Snipes. Revolučním nástupem do světa showbyznysu byl vzorem i pro další umělce nebo pro budoucí sportovní hvězdy, které všechny spojovala odlišná barva pleti.

Jako herec i jako režisér se téměř vždy angažoval ve filmech odsuzujících rasovou diskriminaci. Divákům s jakoukoli barvou pleti vždy imponoval jeho uhrančivý a hrdý pohled. Doslova ztělesněním jeho odporu k rasovým předsudkům byla jeho asi nejslavnější role policejního důstojníka Virgila Tibbse v slavném detektivním dramatu Normana Jewisona V žáru noci (1967).

Když Poitiera v roce 2006 na festivalu v Cannes povýšili do hodnosti komandéra francouzského Řádu umění a literatury, vzpomenul při té příležitosti i na své rodiče (dělníky z bahamských plantáží) a režiséry, kteří mu dali šanci a zlomili tak předsudky, které označil za "nedemokratické, neamerické a nehumánní".

Poitierovy začátky u divadla byly těžké. Silnou vůlí se ale dokázal zbavit přízvuku, naučil se pořádně číst a za půl roku, během něhož pracoval ve vrátnici Amerického černošského divadla a také jako kulisák, zkusil štěstí znovu. A uspěl. Ve 22 letech Poitier debutoval ve filmu, poprvé na sebe ale výrazně upozornil až v Útěku v řetězech (1958), za nějž byl nominován na cenu akademie.

Po zisku prestižní zlaté sošky za Polní lilie se stal hollywoodskou star se vším všudy - umělecky, společensky i finančně rovnocenným partnerem ostatním prominentům. Zpravidla představoval typ kladného hrdiny, důstojného, inteligentního a smělého, kterému se daří prolamovat rasové předsudky.

Filmovou klasikou se staly jeho filmy Džungle před tabulí (1955), Panu učiteli s láskou (1967) nebo Hádej, kdo přijde na večeři (1967). V posledně jmenovaném hvězdně obsazeném snímku o předsudcích a rasismu se dívka z lepší rodiny rozhodne představit rodičům svého nastávajícího, váženého lékaře (Poitier). Pouze jim zapomene sdělit, že jejich budoucí zeť je černoch. Po prvním šoku je aristokratická matka (Katharine Hepburnová) ochotna dceřino rozhodnutí respektovat, ne však už tak její otec (Spencer Tracy) - radikální zastánce "bílé" Ameriky.

"Moje dětství bylo velmi pestré, někdy krušné, ale nelituju," svěřil se Poitier, který se narodil předčasně 20. února 1927 v americkém Miami jako sedmé dítě. Vyrostl ale na Bahamách, na Kočičím ostrově a v Nassau, v rodině chudých sběračů rajčat, kteří jednoho dne přijeli na Floridu, aby prodali sklizeň. Když bylo Poitierovi 13 let, musel odejít ze školy a začít naplno vydělávat. Vystřídal různé profese: byl umývačem oken, poslíčkem, v armádě se vypracoval na psychoterapeuta.

Své soukromí si herec vždy chránil. Z prvního manželství s tanečnicí Juanitou Hardyovou má čtyři dcery (Beverly, Pamelu, Sherri a Ginu). S druhou manželkou, o několik let mladší kanadskou herečkou Joannou Shimkusovou, počal další dvě dcery (Aniku a Sydney). Právě pohledná Sydney Tamiia se rozhodla jít v otcových stopách. Poitier, v posledních letech již několikanásobný pradědeček, miloval kromě své rodiny také sport, hlavně tenis, golf a plavání.

Témata:

Sidney Poitier | stars24.cz

Vstoupit do diskuse