Pro zásadní rozpočtové dopady vláda ANO a ČSSD zřejmě odmítne lidovecký návrh změn v důchodech. Poslanci KDU-ČSL chtějí mimo jiné zvýšit přiznaný důchod ženám v závislosti na počtu vychovaných dětí, růst vdovských a vdoveckých důchodů a snížit povinnou doby pojištění pro získání nároku na penzi. Kabinet podle podkladů pro pondělní schůzi také uvede, že předloha porušuje principy rovného zacházení i důchodového pojištění jako takového, například jeho zásluhovost.

Soubor lidoveckých opatření podle předběžného stanoviska vlády výrazně překračuje rozpočtové možnosti a mohl by být likvidační pro udržitelnost veřejných financí. "Vláda na rozdíl od předkladatelů odhaduje úhrnný výsledný negativní efekt do bilance státního rozpočtu na zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu ročně, to je v hodnotách HDP roku 2019 na částku asi 140 miliard korun," stojí v dokumentu, který po schválení dostanou poslanci a senátoři.

Kabinet navíc soudí, že některé části návrhu poslanců KDU-ČSL by mohla být s ohledem na narušení rovnosti mezi muži a ženami s úspěchem napadena u Ústavního soudu. Jde zejména o ustanovení, podle něhož by byl možný dřívější odchod do penze o jeden rok za každé vychované dítě. "Zatímco ženám má být počet vychovaných dětí zohledněn vždy, u mužů se tak stane pouze v případě, že muž měl dítě ve své výlučné péči," popsali vládní legislativci.

Ženám by se podle lidovecké předlohy zvyšoval přiznaný důchod o 500 korun za každé vychované dítě. Ke změnám ve vdovských a vdoveckých důchodech patří růst jejich procentní výměry z 50 na 80 procent, prodloužení doby jejich pobírání z jednoho roku na pět let a poskytování invalidního a vdovského důchodu v případě jejich souběhu v plné výši.

Lidovci také chtějí, aby se povinné doby pojištění pro získání nároku na penzi zkrátila z nynějších 35 let na deset let. Studium na vysoké škole by se mělo podle jejich představ započítávat do náhradní doby pojištění, tedy do období, ve kterém se sice neodvádí žádné pojistné, ale navzdory tomu se započítává do potřebných let pojištění.

Další opatření míří na lidi starší 55 let, kteří si obtížněji shánějí zaměstnání. Posledních deset let práce před odchodem do penze by mohli zařadit do takzvané vyloučené doby, k níž se při výpočtu důchodu nepřihlíží, aby se nesnížil. Tito lidé by tak podle poslanců KDU-ČSL mohli pracovat na zkrácené úvazky nebo za nižší plat, aniž by se to později odrazilo v jejich penzích.

Rodiče by mohli uplatnit vyloučenou dobu až do deseti let věku nejmladšího dítěte, o které pečují. Nyní je to možné pro jednoho z rodičů do čtyř let věku nejmladšího dítěte. Pokud by se rodiče starali o tři a více dětí, prodloužila by se jim náhradní doba pojištění až do deseti let věku nejmladšího dítěte.

Poslanci KDU-ČSL zdůvodňují navrhované změny podporou rodin, vytvářením podmínek pro sladění pracovního a rodinného života, zlepšováním rodinných vztahů nebo pomocí vdovám a vdovcům, aby se mohli snáze vypořádat s těžkou situací po výpadku příjmu zesnulého manžela. Rozpočtové dopady odhadli až na zhruba 35 miliard korun ročně. Některé obdobné návrhy prosazovali lidovci už loni. Chtěli je připojit k vládní novele, díky níž vzrostly letos penze v průměru o 900 korun, ale neuspěli.

Témata:

důchodci | důchody | Vláda ČR | stars24.cz

Vstoupit do diskuse