Zeman se blíží ke konci v úřadu. Promluvil o amnestii, milosti pro Baláka i budoucnosti

"S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším," řekl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat předsedu Ústavního soudu ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu.

"Něco jiného je uvažovat, něco jiného je rozhodnout se. Ať už tak či onak, rozhodnu se rozhodně až později," pokračoval prezident.

"Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu, a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc," poznamenal Zeman. Rychetský se nedávno v médiích vymezil vůči prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který má se Zemanem dobré vztahy. Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude "součástí Agrofertu". Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

"Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta," doplnil Zeman, který poukázal na to, že jmenování předsedy ÚS nevyžaduje spolupodpis premiéra.

Prezident připomněl paralelu se jmenováním guvernéra České národní banky. "Nejenom v případě Aleše Michla, ale i v případě nových členů bankovní rady, které budu jmenovat ve středu, dochází ke jmenování o něco dříve, než nastoupí do funkce. To je běžná praxe. A možná, že ji využije i můj nástupce," podotkl. Michla Zeman jmenoval v květnu zhruba měsíc a půl před koncem mandátu tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka.

Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci do dnešního dne nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.

Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.

Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.

Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. "Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky," řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu "vždycky musí být dva".

Amnestie nebude, zdůraznil Zeman

Prezident Miloš Zeman dnes jednoznačně vyloučil, že by do konce prezidentského mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka

"Na rozdíl od svých předchůdců, kteří udělovali stovky milostí, já jsem jich až dosud - včetně manželů Kordysových v poslední době - udělil 27," řekl Zeman. Jaroslaw a Karolina Kordysovi dostali osmileté tresty za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca, prezident je omilostnil před několika týdny.

Zeman dnes připustil, že za aktuálním poklesem důvěry veřejnosti v prezidenta mohou stát některá jeho kontroverzní rozhodnutí, a konkrétně zmínil milost pro Baláka. "Ale protože to byl člověk, který se v lánské oboře osobně neobohatil a ani nevznikla žádná národohospodářská škoda, tak jsem tuto milost udělil i s vědomím důsledků," řekl k tomu.

Zeman při nástupu do funkce stanovil, že milosti bude udílet jen u závažných zdravotních a humanitárních důvodů. Negativní ohlas proto v minulosti vzbudila nejen jeho milost pro Baláka, ale také pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.

Zatím poslední amnestii vyhlásil Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR. Z věznic tehdy odešlo přes 6400 odsouzených.

Amnestie byla na českém území od roku 1990 vyhlášena pětkrát. Nejmasovější udělil k 1. lednu 1990 první polistopadový prezident Václav Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998.

Co bude dál?

Prezident Miloš Zeman uvedl, že po konci mandátu se bude věnovat zejména knihám, které má rád po celý život. V dnešním rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu odmítl, že by po vzoru Knihovny Václava Havla či Institutu Václava Klause vznikl i nějaká jeho instituce.

"Žádný takový institut nebude. Samozřejmě nevypadnu úplně z veřejného prostoru. Neodmítnu nějaké výraznější osobnosti, pokud se budou chtít poradit, ale sám je nebudu vyžadovat," řekl.

"Je mi 78 let. A z toho vyplývá, že knihy, která mám celoživotně rád, asi většinu zbývajícího života zaplní," pokračoval.

"Já si myslím, že po 32 letech v politice to bohatě stačilo," odpověděl na dotaz, zda se těší, až nebude prezidentem. Mandát Zemanovi vyprší v březnu příštího roku.

Témata: Miloš Zeman Ústavní soud ČR Pavel Rychetský amnestie milost prezidenta