Důchodová reforma: Každý podle návrhu dostane v základu 10 tisíc!
Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10.000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Návrh dnes představily ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však už dříve uvedla, že návrh není ve vládě projednaný, do sněmovních voleb zbývá 11 měsíců a přijetí zákona trvá obvykle rok. Podle Maláčové je ale důležité dodržet vládní program. Podle odborníků oslovených ČTK návrh reformy neřeší to hlavní, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost systému. Také část opozice návrh odmítá. Kladně se k reformě staví lidovci.
Důchodová reforma by se podle návrhu zaváděla postupně od ledna 2022, kdy by začal platit základní důchod. Nynější veřejný penzijní systém by se rozdělil na dva pilíře. Z nultého by byl vyplácen základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti.
Práce v důchodu by měla být oceněna nižší daní z příjmu. Podle Nerudové dnes člověk s průměrnou penzí dostane za odpracovaný rok navíc 81 korun. "Myslím si, že to není dostatečná motivace," řekla ministryně Maláčová. Lidé s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za odpracovaných deset let. Jejich zaměstnavatelé by měli vyšší odvody. Podle Maláčové by reforma v prvních pěti letech stála celkem 25 miliard korun a platit by se dala z peněz Evropské unie z plánu obnovy.
Analytici oslovení ČTK se však shodli v tom, že návrhu chybí řešení dlouhodobé finanční udržitelnosti důchodového systému. "Rozdělení jednoho pilíře na dva více peněz nevytvoří," řekl analytik Deloitte David Marek. Ve všech variantách podle něj výrazně rostou výdaje na důchody v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), aniž se uvádí, jak tyto náklady budou pokryty. Podle analytika ČSOB Petra Dufka jsou představené změny jen korekcí současného systému a nakonec povedou k posílení jeho závislosti na daňových příjmech. Podle prezidenta Asociace penzijních společností Aleše Poklopa by měl stát maximálně podpořit vlastní investice lidí do penzijního spoření a více do toho zapojit zaměstnavatele.
Analytici také uváděli, že návrh reformy nemá zajištěnou širší politickou podporu. Princip reformy má podle Maláčové podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. Ministryně financí Schillerová ale ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času. Příští sněmovní volby by se měly konat příští rok.
Někteří zástupci sněmovních stran oslovení ČTK uváděli, že návrh reformy nemá domluvenou podporu ani ve vládnoucí koalici ANO a ČSSD za podpory komunistů. Část opozice návrh považuje za bezzubý či za marketingový tah před volbami. Podle poslance ODS a člena důchodové komise Jana Bauera ministryně Maláčová ve svých návrzích sice respektuje některé závěry komise, ale neřeší příjmovou stránku důchodového účtu. Také předsedkyně TOP 09 a členka komise Markéta Pekarová Adamová reformu kritizuje, protože podle ní neřeší, kde na důchody vzít peníze.
Lidovci naopak podle svého předsedy Mariana Jurečky návrh podporují. "Myslíme si, že už je potřeba, aby se toto dostalo i do fáze legislativního procesu," řekl ČTK. Reforma podle něj obsahuje většinu lidoveckých priorit.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK řekl, že podrobnosti důchodové reformy zatím nezná a nemůže ji proto komentovat. Podobně se vyjádřil i předseda komunistů Vojtěch Filip. Komunistický poslanec Jiří Dolejš, který stranu zastupuje v důchodové komisi, s návrhem "konceptuálně souhlasí". Problémem je ale podle něj účinnost jednotlivých kroků či financování. "Musí to řešit hlavně koalice, která se v této věci štěpí," napsal ČTK.
Na penze bude letos vydáno kolem půl bilionu korun a příští rok to bude o několik desítek miliard víc. Suma na důchody činí už nyní asi 30 procent výdajů státu a česká společnost stále stárne. Zatímco na konci roku 2000 pobíralo starobní důchod 1,9 milionu lidí, letos v září už 2,4 milionu.
Reforma důchodů se řeší od 90. let. S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou změny se už ale obecnou shodu najít nepodařilo a jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je postupné zvyšování důchodového věku.
