Hubert Habermann. Mlynář z vesnice na severu Moravy byl úspěšným podnikatelem, jeho život se ale rychle změnil v tragédii téměř antických rozměrů. A dodnes se kolem jeho osoby točí řada mýtů.
Habermann pocházel ze smíšeného německočeského manželství. Byl úspěšný a rád hrával karty. To se mu ale nakonec stalo osudným.
8. května 1945 byl revoluční gardou zatčen a odváděn před ONV, když ho cestou potkal mladý holič, nad nímž Habermann v kartách často vyhrával. Bez jakéhokoliv varování vytáhl zbraň a mlynáře zastřelil.
Tělo Habermanna následně skončilo v řece. Poté, co ho v opilosti zabil mladík. Čin z nenávisti. Habermann tak nebyl ubit lidovým lynčem, ani nebyl mučedník trpící za to, že byl statečný.
Tragický konec jeho života potvrzují i nedávno objevené dokumenty v okresním archivu, konkrétně trestní spis s vrahem. Jeho čin byl ale nakonec amnestován dekretem prezidenta Beneše z roku 1945.
Ačkoliv šlo o vraždu z osobní nenávisti, Habermann byl ale přesto zatčen jen proto, že byl Němec. Faktem zůstává, že i jeho dům byl vykraden. Zde ale veškerá podobnost mezi realitou a mýty končí.
Za fikcí, která se kolem mlynáře točí, nestojí lidové povídačky, ale film Habermannův mlýn. Mlynář Habermann je v něm jako mučedník, faktem ale zůstává, že motivy vraždy i samotné vrahy si tvůrci vymysleli.
Habermann ale nebyl jedinou postavou, které tvůrci pozměnili osud. Vyřádili se například i na majiteli lázní, jemuž jen nepatrně změnili jméno. Ve skutečnosti byl ale prvním předsedou ilegálního okresního národního výboru a také jedním z nejdéle vězněných politických vězňů bolševického režimu.
Témata: Film "Habermannův mlýn" historie češi Sudety