Nouzový stav, tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje, platil v zemi velkou část z doby, co se Česko potýká s pandemií koronaviru. Vláda ho označovala za nutnost pro přijímaná opatření v boji proti nákaze, opozice jeho prodlužování podmiňovala například přijetím strategie rozhodování o opatřeních, ukončením chaosu či návratem žáků do škol.

V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen 12. března 2020, podruhé 5. října 2020. Nouzový stav byl několikrát prodloužen, skončil letos 11. dubna. Celkově byl vyhlášen na 254 dní.

Nouzový stav se vyhlašuje v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, v tom případě vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Sněmovny i déle.

Vláda na základě nouzového stavu přijala řadu opatření - od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožnil i jednodušší nasazení armády. Loňský jarní stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května. I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá omezení, vycházela ale ze zákona o ochraně veřejného zdraví.

V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvit koncem loňského září. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenili příchod druhé vlny a nepřipravili se na ni. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září. Stav začal platit od 5. října na 30 dní (do 3. listopadu). Důvodem byla snaha zbrzdit tempo růstu počtu nemocných.

Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, do 23. prosince, do 22. ledna a do 14. února. Nouzový stav tak měl platit 132 dní. Vláda sice požádala o další prodloužení do 16. března, Sněmovna je ale odmítla.

Poté začala jednání o tom, jak budou od 15. února vypadat opatření proti koronaviru a na základě jakého zákona budou vyhlášena. Mluvilo se i o tom, že by vláda mohla vyhlásit nouzový stav znovu, to však odmítla řada ústavních právníků s odůvodněním, že by šlo o obcházení ústavy. Objevila se také možnost, že by platil jen v těch krajích, které o jeho vyhlášení požádají. V neděli 14. února se nakonec všichni šéfové krajů dohodli, že vládu požádají o vyhlášení nouzového stavu.

Vláda vyhlásila nouzový stav od 15. února, bezprostředně tak navázal na ten předchozí. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že podle analýzy kabinetu je postup v souladu s Ústavou ČR. Podle některých právníků či šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však Ústavu ČR obchází a část senátorů ohlásila, že se obrátí na Ústavní soud. Tento nouzový stav měl původně skončit 28. února, Sněmovna se pak ale usnesla, že by měl skončit k účinnosti pandemického zákona, schváleného poslanci 18. února, nejpozději 27. února.

Senát 24. února předlohu zákona vrátil Sněmovně, jež ho 26. února schválila v senátní verzi. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice tak dostaly pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce. Podle vlády však opatření podle pandemického zákona v dané situaci nestačilo, a proto usilovala dál o nouzový stav. Sněmovna ale žádost o prodloužení do konce března odmítla. Vláda poté 26. února schválila vyhlášení nového nouzového stavu od 27. února na 30 dní, tedy do 28. března. Sněmovna poté 26. března umožnila vládě prodloužit nouzový stav do 11. dubna.

V nouzovém stavu vláda od 1. března na tři týdny výrazně zpřísnila pravidla pro pohyb lidí, až na výjimky zakázala cestování mezi okresy. Také zavřela školky i zbývající otevřené školy či zpřísnila pravidla pro zakrytí nosu a úst. Po uplynutí tří týdnů se ale opatření uvolnila jen mírně, například zákaz cest mezi okresy zůstal v platnosti až do konce nouzového stavu.

O nouzovém stavu se začalo opět hovořit v listopadu v souvislosti s rekordními nárůsty počtu nově nakažených i hospitalizovaných. Premiér Andrej Babiš (ANO) 23. listopadu po videojednání s hejtmany řekl, že vláda nouzový stav nyní nezavede.

Vláda v demisi na jednání 25. listopadu vyhlásila nouzový stav na 30 dní s platností od půlnoci. Některá plošná opatření proti epidemii, o kterých vláda jedná, by bez nouzového stavu podle premiéra nebylo možné vyhlásit. Vláda mj. nařídila, že restaurace, bary či kluby musí mít zavřeno mezi 22:00 a 05:00, zakázala vánoční trhy a pít alkohol na veřejnosti. Omezila také hromadné akce.

Nová vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) na svém prvním zasedání 17. prosince rozhodla, že nepožádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli covidu-19.

Témata:

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | stars24.cz

Vstoupit do diskuse