Co dokáže obyčejná rýma: Chřipku "porazila", co covid-19?

Rhinovirová infekce neboli nemoc z nachlazení zasahuje horní cesty dýchací, často se objevuje i teplota. Začíná uchycením rhinovirů na sliznici nosu nebo oka, odkud se dostávají do nosohltanu. Vědci z nemocnice New Haven Yale Hospital zjistili, že pacienti s rhinovirem nebyli infikováni chřipkou typu A. Studie sbírala data po dobu tří let od více než 13 tisíc pacientů. Po podrobnějším zkoumání pomocí modelu plicní tkáně se zjištění potvrdila.

Rhinovirová infekce vyvolala silnou imunitní reakci, i po pěti dnech došlo podle vědců k přibližně 50 000násobnému snížení možné nákazy chřipkou. Závěr studie poukazuje na možnost, že jeden respirační virus může blokovat infekci druhého respiračního viru. „Tuto možnost je třeba vzít v úvahu při navrhování intervencí pro sezónní chřipkové epidemie a pro probíhající pandemii covid-19,“ píšou závěrem autoři studie.

„Můžeme to brát jako dobrou zprávu, že až začnou podzimní rýmičky, tak by nám mohly pomoci jako prevence něčeho horšího,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas biolog Jan Černý, který je zároveň imunologem. Poukazuje na fakt, že poznatek o jedné souvislosti nelze převádět na jiné. Vysvětluje, že to, co platí u rýmy a chřipky typu A nemusí platit u rýmy a koronaviru. „Ale je to zajímavé pozorování,“ dodal Černý.

Rýma je společný obranný mechanismus proti virům, které napadají horní cesty dýchací. Hlen v nose je podle molekulárního a buněčného biologa Petra Svobody bariéra, kterou musí vir překonat, aby se dostal dál do respiračního systému. Z tohoto důvodu je těžké odhadnout, kdo je nebo není přenašeč viru, protože odebírané vzorky k testování covid-19 jsou právě z nosního hlenu. „Je to něco jako mucholapka na viry, která je inaktivuje. Viry tam můžou být, ale nemusí se dostat dál,“ vysvětluje biolog.

V minulosti se vědci domnívali, že imunita funguje jako tzv. „policejní stát“. Imunita je stále v pohybu a aktivně vyhledává infikované buňky nebo různé patogeny v lidském těle. Ve světle nových výzkumů se zdá, že imunitní systém se podle Černého podobá více práci hasičského sboru. Čekají na signál a pak udeří velice rychle a svou zkušenost si velmi rychle zapamatují, proto jsou schopni při hrozbě dalšího nebezpečí ho eliminovat velice rychle.

„Představuji si imunitní systém jako hlídacího psa, který spí. Když přijde první virus, vzbudí se a když přijde ten druhý, pes už je připravený,“ doplňuje Svoboda, který získal ocenění za výzkum antivirové imunity. „Na tom článku bylo zajímavé, že toho psa probudí rýma i uměle, ale opačně to nefungovalo,“ podotkl Svoboda.

Témata: nemoci zdraví chřipka Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) věda