Svérázný muž se sarkastickým humorem, aristokratickým vystupováním a obrovským šarmem, elegán sršící bonmoty, individualista, cholerik - tak charakterizovali přátelé Jiřího Kodeta, který zemřel 25. června 2005 ve věku 67 let.
Uznávaný divadelní herec stál u zrodu pražského Činoherního klubu, před kamerou pak hrál díky svému zjevu řadu floutků a záporáků - ale i kapitána Exnera. Nejslavnější part dostal ve filmu Pelíšky, kde ztvárnil tak trochu sám sebe.
Kodet se narodil v prosinci 1937 jako potomek uměleckých rodů Budilů a Kodetů. Jeho kořeny sahaly až k Josefu Jiřímu Kolárovi, řediteli Prozatímního divadla. Jeho praděd byl Vendelín Budil, šéf plzeňského divadla, dědové pak herec Jiří Steimar a sochař Emanuel Kodet. Nadání a povolání zdědili po svých předcích i rodiče Jiřího Kodeta, sochař Jan Kodet a herečka Jiřina Steimarová. Geny se projevily i u jeho polovičních sourozenců: malíře Kristiána Kodeta a herečky Evelyny Steimarové.
Mladý Jiří Kodet byl kvůli emigraci nevlastního otce vyhozen z gymnázia. Jeho matku, herečku Jiřinu Steimarovou, zase vyhodili z Národního divadla, kde dlouhá léta úspěšně působila. Kodet nakonec absolvoval jezdecké učiliště v Kladrubech a přihlášku na pražskou divadelní fakultu si tak podával jako ošetřovatel koní. Na akademii se i tak dostal až napodruhé. Školu sice dokončil, diplom však nezískal. Nikdy totiž nedostal nezbytný zápočet z ruského jazyka.
Herecky začínal Kodet v divadlech v Pardubicích a v Ostravě, v polovině 60. let pak přešel s režisérem Janem Kačerem do Činoherního klubu. V sálku v ulici Ve Směčkách vynikl Jiří Kodet například v roli Chlestakova v Gogolově Revizorovi či v titulní roli Čechovova Strýčka Váni. Teprve po změně režimu, v roce 1991, se dočkal pozvání do Národního divadla, k jeho tamním mistrovským rolím patřil třeba Antonio v Shakespearově hře Mnoho povyku pro nic.
Vzhled a způsoby aristokrata - ovšem i kádrový škraloup - předurčily Kodeta převážně do rolí floutků nebo sukničkářů (Hra o jablko, Jak svět přichází o básníky), případně drobných podvodníků (Vrchní, prchni). Podobné postavy jej čekaly také v televizních seriálech (Arabela, Nemocnice na kraji města, animovaná série o chobotničkách). Jednou z mála jeho tehdejších kladných rolí byl kapitán Exner ve filmové detektivce Smrt talentovaného ševce (1982).
Po změně režimu dostal velkou příležitost v černé komedii Petra Zelenky Knoflíkáři z roku 1997, která mu vynesla Českého lva. A druhého dostal za hlavní roli ve snímku Jana Hřebejka Pelíšky z roku 1999. Jeho postava cholerického odbojáře a masarykovce Krause, rozčilujícího se třeba nad "rudým bolševickým nokem", byla skutečným hereckým koncertem. V posledním filmu Sentiment o režiséru Františku Vláčilovi z roku 2003 ztvárnil Kodet titulní roli.
Témata: Jiří Kodet
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?