Poslední bezpečné místo v Gaze? V nemocnicích žijí desítky tisíc lidí, lékaři vybírají, koho ošetří
Dár aš-Šifá, což v arabštině znamená "dům léčení," představuje největší nemocnici v Pásmu Gazy. Uchylují se do ní lidé nejen kvůli naléhavým zdravotním potřebám, ale také proto, že doufají, že budou v bezpečí před izraelským bombardováním. Podle místních úřadů se v budově nemocnice, na jejím okolí a na dvoře nachází mezi 35 000 a 40 000 lidmi, informuje deník The Guardian.
Jeden z místních chirurgů s jménem Ghasán uvedl, že "lékaři přivedli své rodiny sem, aby byly v bezpečí. V noci jsem dokonce spal na operačním stole. Lidé jsou naprosto vyděšení a mají za to, že toto místo je nejbezpečnější." Nicméně vysoká koncentrace lidí přináší riziko šíření infekčních nemocí.
Ačkoli byla nemocnice v poslední dekádě s výjimkou incidentu v roce 2014 ušetřena ostřelování, dnes, stejně jako další zdravotnická zařízení v Gaze, čelí úplné izraelské blokádě a nemá externí zdroj elektřiny. Existuje obava, že palivo do generátorů by mohlo být vyčerpáno během několika hodin a maximálně jednoho dne.
Izraelské úřady vyzvaly nemocnici, aby se evakuovala a přesunula na jih Pásma Gazy. Místní obyvatelé však tvrdí, že to není možné, protože v jiné části Gazy není zařízení, které by mohlo pojmout takové množství pacientů. Tím pádem je nemocnice nadále přetížená. Lékaři musí kvůli vyčerpaným zásobám a lidským silám prioritně ošetřovat pouze nejzávažnější případy, pacienti jsou ošetřováni na chodbách, mimo budovu nemocnice a těla zemřelých jsou umisťována do stanů, na parkoviště nebo venku na slunci.
"Kvůli strachu lidé neprovádějí pohřby svých zesnulých," řekl chirurg Ghasán. "Není pouze o vyčerpání zásob, ale také o vyčerpanosti personálu. Mnoho z nich bylo zabito a mnozí přišli o členy rodiny. Dnes ráno jsme přijali dvě děti z různých míst, obě vážně zraněné, obě označené štítkem 'zraněné dítě, bez žijících příbuzných'... i ti, kteří přežijí, stráví zbytek svého života osamoceni."
Počty mrtvých, zraněných a vysídlených ve válce v Izraeli dosahují několika tisíců. Izrael eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Rostoucí počty mrtvých hlásí i Palestina. Izraelské letectvo podniká protiútoky na pozice Hamásu a podle posledních údajů bylo v Gaze zabito nejméně 2800 Palestinců a 9700 lidí bylo zraněno, uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví.
Celkový počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 4000, zraněno je nejméně 13 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus ve středu řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".
Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda v sobotu uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Témata: Pásmo Gazy válka v Izraeli
