ROZHOVOR - Jaroslav Petr se považuje za celoživotního aktivistu bojujícího proti bezpráví a korupci. Několikrát se snažil spojit s podobně naladěnými lidmi, ale přiznává, že to vždy skončilo fiaskem. Posledním trpkým zklamáním bylo pro něj angažmá s hnutím ANO na úrovni regionální politiky. O svých zkušenostech nechce mlčet, a tak se rozhodl o nich promluvit v rozhovoru pro stars24.cz. Nešetří silnými slovy, ani velice naturalistickým popisem současné politické scény na komunální úrovni. On ji poznal v Brně. Veselé čtení to opravdu není.

Domníváte se, že v současné době skutečně dochází k jakési dehonestaci demokratických i morálních hodnot ve společnosti? Pokud ano, proč se tak podle vás děje?

K dehonestaci těchto hodnot dochází od roku 1990, kdy se zmanipulovaná takzvaná sametová revoluce dostala zcela do režie bývalých komunistů a estébáků. Celou tuto téměř třicetiletou dobu až do dnešních dnů rámují dva Slováci, kteří měli vazby na StB a komunisty. Marián Čalfa-dříve nomenklatura ÚV KSČ, spolutvůrce pendrekového zákona a později premiér a Andrej Babiš – dnešní premiér. Vzpomeňme jen na dosud nepotrestané zločiny privatizace, rozsáhlou amnestii Václava Klause, tlaky na policejní a justiční orgány, prorůstání zločinu do veřejné a státní správy i samosprávy. Někdo musí prokázat čisté lustrační osvědčení a někdo ne. Dalším příkladem je ohýbání Ústavy ČR.

Ano, to je specialita současného prezidenta…

No stačí srovnat projevy Miloše Zemana, které pronášel těsně po revoluci na adresu komunistů a jeho projevy nyní. Zjistíte, že je to dnes zcela jiný člověk. I to, co se děje v jeho vztahu k Ústavě je asi nezvratný proces názorových změn, které mnoho lidí nedokáže zdravým rozumem vstřebat. Jak se zdá, názorová kontinuita se k dnešní politice asi příliš nehodí. Ale voličům to nevadí.

Máte pocit, že by se mohlo jednat tedy o systémovou chybu či systémovou dehonestaci určitých hodnot?

O všech těchto skutečnostech dokonce hovoří i zprávy tajných služeb. Ano, dle mého, je to systémová dehonestace, která má za cíl lidi odradit od poukazování na nepravosti, má je unavit a dostat do letargie. Takovým lidem se pak snadno vládne a když se jim nabídnou populisticky slevy, vyšší platy a důchody, můžete si dělat, co chcete a ještě vás budou volit. Z cizího krev neteče a rozhazování peněz ze státní pokladny de facto ve prospěch marketingu vládnoucích politických stran je určitým druhem uplacení si voliče. Od nejvyšších pater prorůstá tato politická rakovina i na úroveň krajů, měst a obcí. Nesmíme zapomenout ani na to, jak je rozbujelý klientelismus a nepotismus průřezem všech politických stran. Dovolím si na závěr odcitovat slova profesorky Dvořákové z roku 2013: ‚Korupčního jednání se dopouští ten, kdo upřednostňuje za úplatu něčí zájmy na úkor těch zájmů, které má v rámci své pozice hájit.‘ Upozornila tehdy na to, že často nejde ale o nezákonné jednání, protože prostor pro takové korupční jednání je zakotven již v zákonech či způsobu jejich interpretace. Korupcí nemusí být jen úplatek, ale i protislužba.

Poznal jste vztahy na úrovni komunální politiky, sledujete určitě samozřejmě ale i nejvyšší patra politické scény. Netajíte se s tím, že jste rozladěný. Co konkrétního vás k té rozladěnosti vedlo?

Hanebnosti z nejvyšších pater politiky se šíří jako infekce i do měst a obcí. Vše, co prochází lidem nahoře, zkoušejí i funkcionáři ve městech a obcích. Rostou regionální Babišové, Hamáčkové atd. Regionální komunální politici jsou vybíráni s cílem ovládnout určité investice v regionu. Personální výběr je přísný a dostane se do něj jen ten, kdo učiní cokoliv pro dobro ekonomických mafií, které de facto strany ovládají ze zákulisí. Politika se stala jakýmsi zvláštním druhem podnikání. Není tajemstvím, že i veřejné výběrové řízení lze ovlivnit a připravit tak, aby tam byla ‚vata‘.

Hovoříte na základě vlastních zkušeností?

Ano, například jsem byl svědkem události, kdy až po zásahu poctivého člena rady byla odhadovaná cena zakázky během jednoho dne snížena o 11 milionů. To nadhodnocení si samozřejmě můžeme vykládat různě, ale pravda je jen jedna.

Dalším příkladem nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky může být i případ, kdy je připravena smlouva s dodavatelem, která obsahuje sankce, které později nelze vymáhat a v případě škody řádově v milionech způsobené špatným stavebně – technickým průzkumem zaplatí daňoví poplatníci. I tak může vypadat péče řádného hospodáře, ale nic nezmůžete, protože jste přehlasováni a ještě je vám sděleno, že vyhrožujete a ponesete si následky. Samosprávní funkcionáři se učí od svých vzorů z vyšších pater velmi rychle.

Všichni se tak ale snad nechovají, ne?

Jsou samozřejmě výjimky. Dalším problémem samosprávy je však nemorální chování některých funkcionářů, porušování slibu zastupitele atd. Znám jednoho starostu, který byl odsouzen za trestný čin, později nedodal úplné majetkové přiznání a neuvedl dokonce nákup domu za 7,5 milionu a ve funkci je dodnes. Jak získal titul JUDr., rovněž před veřejností raději tají. A všechny průšvihy otáčí ve svůj prospěch, případně vše zamlží, zatají a překroutí. To jsou věci, které mně vadí a nejsem schopen se s nimi smířit.

Vrcholem je pak událost z posledních týdnů, kdy koalice si s převahou jednoho jediného hlasu schválila změnu volebního systému jen proto, aby opozice nemohla ovládnout kontrolní výbor a kontrolovat ji. Tomu se říká taky demokracie? Z čeho mají strach?

Říká se, že hodně lidí s psychopatickými sklony to táhne do politiky, protože získávají moc nad druhými.  Psychopata ale běžný člověk na první pohled nepozná. Naopak – při setkání s různými politiky, býváme nadšeni jejich šarmem. Platí to i za zavřenými dveřmi?

Psychopati vedou dvojí život, jeden je líbivý pro okolí a druhý – ten je většinou zdánlivě skrytý a vykazuje známky narušené osobnosti. Nemají strach z podvodu, neplnění dohod a radují se z toho, pokud mohou někoho poškodit a po jeho zádech vyšplhat o něco výš. Cíleně šíří pomluvy o svých konkurentech a mistrně intrikují… V dnešní době sklízejí úspěch, protože nejen oni, ale většina společnosti je nemocná a zdeformovaná. Neustálé změny priorit a názorů, líbivá hesla a vlídný úsměv – to jejich politický přínos. Dnes je doba, kdy lidi zajímají více jejich starosti než zkoumat jaký je kdo politik a na to oni sázejí. Mají čas i peníze na to, aby si nechali vytvořit pozitivní obraz o sobě i své práci. Žijeme dnes ve virtuálním světě a i pravda je často vyráběná spíš v marketingových dílnách. Je všeobecně známo, že psychopati jsou výborní hráči v politice a obchodě.

V případě politiků si svůj pozitivní obraz kupují navíc za peníze daňových poplatníků. Třeba tím, že téměř 3 milionům důchodců přidají peníze nebo že dají slevy na jízdném a obědy dětem zdarma. Místo systémových kroků se peníze ze státního rozpočtu rozpouštějí v těchto marketingových rozhodnutích.

Ale jak jste uvedl, právě tyto osobnosti sklízejí v masovém měřítku úspěch. Proč myslíte, že dostávají od občanů - kolikrát i poté, co se na ně provalí nepříjemné pravdy - stále zelenou?

Psychopati umí výborně lhát a přetvařovat se. Lidé je mají většinou zafixované jako slušňáky, protože se skutečnou pravdu o nich málokdy dozví. Oni se starají o to, aby se o nich mluvilo vždy jen pozitivně a najímají si své kamarády jako marketingové hráče. Všechno to připomíná politickou fabriku na dobrou pověst. A pokud se něco provalí? Dnes si za peníze můžete nechat vyrobit na sociálních sítích z pravdy nepravdu a naopak. V tom mediálním chaosu se lidé přestávají orientovat a nedokáží už dnes rozpoznat sofistikovanou lež. Manipulace s voliči dosahuje nevídaných rozměrů a mediální oligarchové umí i z padoucha udělat hrdinu.

V poslední době v lidech na všech úrovních začíná pokulhávat víra ve spravedlnost a začíná se opět mluvit o tom, že dochází i v rámci justice k nerovnostem. Příkladem bylo řešení kolem pražské Kliniky, která byla neoprávněně obsazená a s lidmi, kteří porušovali vědomě zákon, se jednalo v rukavičkách…Jsou toto ty momenty, které jste měl na mysli?

Moc zákonodárná, soudní i výkonná by měla být vyvážená a transparentní. V posledních letech jsme svědky toho, že stejné kauzy jsou jinak posuzovány soudy v Brně, jinak soudem v Ostravě a jinak soudem v Českých Budějovicích. Celá řada rozsudků je vracena vyššími soudy k prvoinstančním pro pochybení soudců. Kárné řízení, tak jak je nastaveno dosud, se jeví jako nedostatečné. Politici a úředníci ve vysokých funkcích vyvíjejí na soudce nátlak a chtějí, aby rozhodovali dle jejich doporučení. Toto už ovšem nemá s nezávislostí soudů nic společného. Navíc policie i státní zástupci jsou zahlceni mnoha kauzami, které musí prověřovat a jejich počet s ohledem na množství podezření z porušování zákona, je alarmující. Nedivme se, že celá řada věcí je odkládána nebo posuzována jako přestupek. I oni mají se soudy dost negativních zkušeností. Dobrý právník s kontakty dokáže soudní proces prodlužovat do nekonečna a důležití svědci mezitím zemřou nebo se včas někde ztratí.

Politici jsou opatrní v kauzách, které by se mohly později obrátit v mediálním světě proti nim. Na to psychopati dbají důsledně, aby nebyli usvědčeni v přímém přenosu ze lži nebo ze špatného rozhodnutí. Lidé už vzali jako fakt, že když něco provedou, potřebují v prvé řadě dobrého advokáta, který je z toho vyseká. Na straně druhé soudy odmítly některé zajišťovací příkazy a prokázali, že finanční správa nejedná v souladu se zákonem, a to je světlý okamžik v rozhodování naší justice. Stejně tak vyjádření soudců Nejvyššího správního soudu ukazuje, že se s ovlivňováním soudů nemíní jen tak smířit.

Vraťme se, prosím, k té Klinice, která ukázala lidem v přímém přenosu určitou nerovnost v pohledu na přijímání práva…

Asi lze říci jen jedno: Celá akce kolem pražské Kliniky byla připravena zcela amatérsky a nikomu se nechce zasahovat ve věci, která je pro politiky mediálně nebezpečná.

Problémem současné politické scény na všech úrovních je podle některých lidí vyprázdněnost. Říká se, že slušní lidé nejsou anebo prostě už do politiky jít nechtějí. Je to opravdu tak? Skutečně je nezbytnou výbavou do politické kariéry hlavně bezohlednost a touha po moci?

Já bych spíš řekl, že existují enormní snahy slušného člověka do politiky vůbec nepustit. A pokud se už vůbec někdo rozhodne, že bude muset dříve či později čelit neuvěřitelným pomluvám a zákeřným lžím, pak většinou z politiky i tak brzy odejde, protože prostředí, ve kterém se pohybuje, je pro něj dlouhodobě nepřijatelné. V politice probíhá soutěž, ale v tomto případě vzájemné soupeření nemá žádná pravidly. Nedávno si mně postěžoval jeden starosta, že ho i po vítězných volbách strana prostě obětovala, protože se potřebuje dostat ekonomická mafie k některým zakázkám a on jim do té jejich mozaiky vztahů a vazeb nějak nesedí. To je přece jen pro silné povahy a žaludky! Ještě stále existují čestní lidé, kteří raději odejdou do ústraní, protože tento způsob boje jim nevyhovuje. Bezohlednost a touha po moci a penězích je prolezlá všemi politickými subjekty.

Vy jste byl místostarostou v Brně Bystrci (za ANO), kdysi jste se zapojil i do takzvané Holešovské výzvy, která usilovala o nápravu věcí nebo moderněji řečeno jistou rekonstrukci státu. Ostatně, s podobným heslem vyrukovalo krátce na to i hnutí ANO 2011. To, čeho jsme však svědky, o nápravě věcí moc nesvědčí…

Já jsem byl svědkem toho, jak kariéristi ukradli Holešovskou výzvu zakladatelům a úplně ji rozprášili. Domníval jsem se, že je to ojedinělý případ, a tak jsem uvěřil v roce 2011 Akci nespokojených občanů, která hlásala podobné priority jako Holešovská výzva. Vůbec jsem netušil, že program tato občanská iniciativa převzala od Rekonstrukce státu a později ho změní jen ve svůj marketingový štít. Počátky byly zajímavé, ale později se začaly objevovat skutečné cíle a priority, zejména po zaregistrování hnutí ANO 2011 jako politického subjektu.

Vaše spojení s hnutím ANO je dnes tedy už také minulost? Co se stalo?

Jak jsem již uvedl, nesnáším podnikání v politice a v roce 2015 se ANO 2011 začalo měnit v politický subjekt prolezlý podnikateli, dřívějšími členy jiných politických stran. Do funkcí začali být dosazováni neznámí lidé na pokyn Agrofertu a personální práce byla na takové úrovni, že se stal předsedou oblasti hochštapler, který předtím neplatil ani alimenty a byl dokonce přihlášen jako bezdomovec na úřadě. Prostě se jim hodil do krámu, plnil příkazy a nemohl odmlouvat.

Stejná situace nastala i na kraji, kde byla zvolena předsedkyní osoba naprosto záhadná se špatnou pověstí z místa bydliště. Nakonec se navíc ukázalo, že je to zdatná plagiátorka a kariéristka bez skrupulí. Úřad ministryně po čtrnácti dnech sice opustila, ale ve vysoké funkci i politice se drží dál. Pak následovaly další personální změny, které šly dokonce proti stanovám strany. Kam se ale chcete odvolat, když kontrolní a revizní orgán je také podřízen lidem k Agrofertu?

Opravdu tam neexistuje demokratická cesta?

Podrazy a likvidace nepohodlných členů a sympatizantů je prováděna právě touto takzvanou demokratickou cestou. Nově najatí členové – většinou naivní hlupáci s vidinou kariéry, slouží při hlasovací mašinerii jako mouřenínové. Byl to boj s větrnými mlýny a většina skutečných zakladatelů ANO 2011 už dnes v této straně není. Buď byli vyloučeni, nebo odešli raději sami. I já jsem pochopil, že stranu ovládá někdo ze zákulisí, a tak jsem raději odešel a věnoval se jen práci v samosprávě, kde mně to i později „aňáci“ pořádně znepříjemnili. Vydržel jsem a jsem vděčný i za tuto zkušenost. Za stávající situace jsem se rozhodl, že budu bez politické příslušnosti a věřím, že se brzy etabluje nová politická strana, která udělá demontáž stávajícího zkorumpovaného systému bez krve a násilí.

Témata:

Jaroslav Petr | rozhovor | politika | Hnutí ANO | stars24.cz

Vstoupit do diskuse