Výstrahy vydané pro Jihomoravský kraj pro den, kdy se jihem Moravy prohnalo tornádo, vyhodnotil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) jako částečně úspěšné. Předpověděl výskyt bouřek doprovázených nebezpečnými jevy, stupeň nebezpečí vydaných výstrah byl ale podhodnocený.

Tornáda samotná podle ČHMÚ s jednoznačným určením místa a času nelze předpovídat. Vyplývá to z dnes zveřejněné souhrnné zprávy ČHMÚ k vyhodnocení tornáda.

Tornádo večer 24. června poničilo na Břeclavsku a Hodonínsku asi 1200 budov, z toho 200 muselo jít k zemi. Zemřelo šest lidí. Škody na soukromém i veřejném majetku byly vyčísleny na 15 miliard korun. Zpráva ČHMÚ se zabývala podmínkami pro vznik tornáda, tehdejší aktuální meteorologickou situací či vydanými výstrahami.

Potvrdila, že svou intenzitou a dobou trvání se tornádo na jihu Moravy zařadilo mezi nebezpečné meteorologické jevy, které se v Evropě vyskytují jen velmi vzácně. S intenzitou v kategorii F4 jde podle zprávy o dosud nejsilnější evidované tornádo na českém území, kdy jediný zaznamenaný doklad o podobně ničivém tornádu je z Kosmovy Kroniky české, a to 30. 7. 1119 v oblasti pražského Vyšehradu.

Výstrahy vydané pro Jihomoravský kraj na 24. června vyhodnotil ČHMÚ jako částečně úspěšné. Podařilo se předpovědět výskyt bouřek doprovázených nebezpečnými jevy, stupeň nebezpečí výstrah byl ale podle zprávy podhodnocený. Výstraha z 23. června upozorňovala na intenzivní bouřky, podhodnocená byla o dvě kategorie stupně nebezpečí, u aktualizovaných výstrah z 24. června pak o jednu kategorii. "Předpovědní výstraha vydaná kolem poledne dne 24. 6. 2021 varovala před velmi silnými bouřkami (stupeň nebezpečí 2), zejména proto, že se nepředpokládaly extrémní projevy bouří, konkrétně obřích krup, navíc na tak velké ploše území ČR," stojí ve zprávě. Tornádo jako takové se podle meteorologů vymyká kritériím, proto je jeho zařazení do systému výstrah obtížné.

Podle zprávy byla pravděpodobnost vzniku silného tornáda sice nízká, ale nebyla nulová. "Parametry vhodné pro tornadogenezi byly obecně příhodnější až ve večerních hodinách, jejich hodnoty však byly velmi prostorově proměnlivé a předpověď potenciálu silného tornáda tak byla nejednoznačná," upozorňuje zpráva. Doplňuje, že současný stav vědeckého poznání neumožňuje předpovědět jednoznačnou lokalizaci a čas výskytu tornáda. Zpráva také poukazuje na to, že šlo sice o silnou bouři, kdy lze očekávat nebezpečné projevy počasí, jako intenzivní srážky, velké kroupy, nárazy větru, nešlo však o výrazně nejsilnější bouři, která se v dané době v Česku a severním Rakousku vyskytla. "V této oblasti se vyskytovaly minimálně čtyři další podobně silné bouře," uvádí zpráva.

Vyplynulo z ní také, že výstrahy v podobě nebezpečných jevů v silných bouřkách vydali i meteorologové na Slovensku, v Polsku a Rakousku, tornádo ale nepředpovídali. Před rizikem vzniku tornád varoval Evropský experiment pro předpověď bouří ESTOFEX, ale nad Slovenskem.

Zpráva připomíná, že v průměru se na českém území objeví několik tornád ročně, kdy některé roky meteorologové neevidují žádné, jiné roky se zase vyskytne den s několika tornády najednou. "Silné tornádo se objeví několikrát za desetiletí, a to občas včetně velmi silných (F3). Události z posledních dvou dekád velmi dobře dokládají, že tornáda byla v Evropě velmi dlouho podceňovanou hrozbou a že se i zde setkáváme s případy, kdy silné tornádo zasáhne obydlenou oblast či přímo části obcí a měst," stojí ve zprávě. Ať už šlo podle zprávy o případ silných tornád v Posázaví v roce 2001, velmi silné tornádo, které poničilo část Litovle v červnu 2004, silné tornádo, které přispělo ke škodám v několika obcích na Chrudimsku v červnu 2008, ale i případy tornád v Pardubicích v červnu 2011 nebo tornádo z června 2013 v Krnově.

Témata:

Tornádo na Moravě (24.6.2021) | Počasí | stars24.cz

Vstoupit do diskuse