Velikonoční svátky: Jak se slaví v Evropě a čím se liší?

Německo

Začneme u našich německých sousedů. V této zemi se také tradičně zdobí kraslice, tak jako u nás. V některých spolkových zemích, třeba v Bavorsku, se malovaná vajíčka stala symbolem nejrůznějších, mnohdy podivných her, jako je třeba házení vajíčkem do dálky. S házením velikonočním vajíčkem souvisí také jeden německý zvyk, a to přehazování vejce přes stavení. Dříve se věřilo, že pokud hlava rodiny hodí malované vajíčko přes střechu domu a na druhé straně ho někdo z rodiny chytne, do domu po celý rok nezasáhne blesk, a ten tak bude uchráněn před požárem. O Velikonocích německé děti nechodí koledovat s pomlázkou, ale vyrábí si jakési slaměné košíky, kam jim pak velikonoční zajíček nadělí malovaná vajíčka. Zajíček je také schovává po zahradě nebo věší na stromy.

Rakousko

V Rakousku se věří, že by každý měl sníst vejce, které slepice snesla na Zelený čtvrtek. Proč? Aby měl člověk až do dalších Velikonoc štěstí. Na Zelený čtvrtek se také konzumuje něco zeleného, tak jak to velí i tradice u nás. Na Bílou sobotu je zde zvykem zapalovat ohně, pálit symbolicky zimu.

Polsko

Velikonoční tradicí v Polsku je svěcení pokrmů na Bílou sobotu. Posvěcené potraviny se pak konzumují na Boží hod velikonoční, a to zejména chléb, sůl, šunka nebo klobásy. Na svátečním stole nesmí chybět křen, který symbolizuje zdraví i Kristovo utrpení. Ze sladkého pečiva se konzumuje bábovka nebo tzv. mazurek, což je koláč s medem a ořechy či povidly. O Velikonočním pondělí Poláci nechodí s pomlázkou, tento den je zde ve znamení polévání vodou. To má být zárukou pevného zdraví do dalších Velikonoc.

Chorvatsko

V Chorvatsku k velikonočním svátkům patří zdobené kraslice. S malovanými vajíčky se zde pojí i jedna tradice, a to je jakési ťukání vajíčky. To si dva lidé mezi sebou velikonočními vajíčky „přiťuknou“, a komu se nerozbije skořápka, bude mít štěstí a zdraví po celý rok. V Chorvatsku bychom se o Velikonocích také mohli setkat s pomlázkou, která je zde tradičně pletena z větviček olivovníku. Stejně jako v Polsku je zde zvykem světit pokrmy na Bílou sobotu.

Itálie

Na Zelený čtvrtek papež omývá dvanácti mužům nohy, aby tak vyjádřil pokoru. V celé Itálii se pak Velikonoce nesou v duchu procesí, putování po křížové cestě, kdy věřící myslí na utrpení Ježíše Krista. Mezi velikonoční symboly zde patří malovaná vajíčka, beránek nebo holubice – ta je symbolem míru. Jako se u nás peče sladký beránek, v Itálii se připravuje sladká holubice. Jedná se o pečivo s mandlemi a kandovaným ovocem. Tradičním svátečním velikonočním pokrmem je zde jehněčí pečeně. Právě v Itálii mají údajně svůj původ čokoládová velikonoční vajíčka.

Maďarsko

Namísto šlehání pomlázkou jsou dívky v Maďarsku polévány vodou. Proč? To jim má zajistit plodnost a zdraví. Proto dívky muže obdarovávají malovaným vajíčkem, sladkým pečivem nebo sklenkou alkoholu. Na svátečním stole pak nesmí chybět sladké kynuté pečivo a pečené maso.

Anglie

V Anglii se o Masopustním úterý tradičně podávají palačinky. O Zeleném čtvrtku královna Alžběta obdarovává některé seniory stříbrnými pamětními mincemi. Kraslice se v Anglii prakticky neobjevují, místo nich zde v domě i na zahradě děti hledají vajíčka čokoládová, která zde schovává velikonoční zajíček. Sváteční velikonoční pokrm zde představuje jehněčí pečeně s brambory a jarní zeleninou.

Španělsko

Španělské Velikonoce jsou ve znamení kajícnosti. Kajícníci vycházejí ve špičatých kápích do ulice, nesou kříže, sochy Ježíše Krista a svatých, a zpívají náboženské písně. Španělé o Velikonocích také pečou beránka nebo velikonoční věnec z kynutého těsta. Do tohoto pečiva se zapéká malá postavička panáčka. Kdo ji pak při servírování dostane ve své porci, ten má na celý rok zaručené štěstí. Velikonoce jsou ve Španělsku především rodinným svátkem.

Francie

Ve Francii o Zeleném čtvrtku nezvoní zvony, protože se věří, že odletěly do Říma. Barví se zde vajíčka, peče se beránek a jiné sladké pečivo, děti hledají čokoládová vajíčka na zahradě. Na svátečním stole se tradičně objevuje jehněčí nebo vepřová pečeně s jarní zeleninou, chřestem a fazolkami.

Témata: Velikonoce