Důchodci v ohrožení života? Lékaři varují před zákeřným zabijákem, který řádí v Česku!
S podzimním a zimním časem pravidelně přichází i období zvýšeného počtu onemocnění virového i bakteriálního původu – akutních respiračních onemocnění, chřipek a následně také pneumokokových infekcí. Jen loni bylo v České republice přes tisíc případů onemocnění chřipkou s velmi těžkým průběhem, z toho zhruba 300 lidí jim podlehlo. Nejčastěji jde přitom o důchodce.
V průběhu chřipky může dojít, obzvláště u straších a oslabených jedinců, ke komplikacím. Jedním z častých rizik je také sekundární infekce bakterií Streptococcus pneumoniae, která může u oslabených jedinců vyvolat např. zápal plic či ještě závažnější invazivní pneumokokové onemocnění. V loňském roce onemocnělo na invazivní pneumokokovou infekci 444 osob, 79 z nich zemřelo. Nejpočetnější skupinou byli senioři ve věku od 65 let, kterých onemocnělo celkem 238, 45 z nich nemoci podlehlo.
Nemocem lze přitom předejít, nejlepší prevencí chřipky i pneumokokových nákaz je očkování. Navíc obě vakcíny jsou pro lidi starší 65 let zcela hrazeny zdravotními pojišťovnami a očkování lze aplikovat současně při jedné návštěvě lékaře. Přesto je proočkovanost proti oběma onemocněním v České republice velmi nízká, proti chřipce je více jak desetkrát nižší oproti doporučení Světové zdravotnické organizace.
Chřipka je relativně závažné onemocnění probíhající v epidemiích. Ročně chřipkou onemocní přibližně 10 až 15% populace všech věkových kategorií. Nejvyšší výskyt chřipky je u školáků a u dospívajících, maximum počtu úmrtí pak mezi seniory. Typickým obdobím chřipkových epidemií je začátek kalendářního roku, epidemie obvykle trvá 4 až 8 týdnů. Nekomplikovaná chřipka trvá přibližně jeden týden, často však může dojít ke komplikacím vyvolaným tzv. primární nebo sekundární bakteriální infekcí.
MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce ke komplikacím chřipky dodává: “K primárním komplikacím patří např. velmi závažný chřipkový zánět plic. I při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů. Častější komplikací chřipky jsou druhotné bakteriální infekce, které vznikají v důsledku rozsáhlého poškození epitelu dýchacích cest způsobeného virem chřipky. Bakterie tak mají otevřenou cestu k průniku do dolních dýchacích cest, což může vést k závažnému bakteriálnímu zánětu plic.“ Podle praktického lékaře, MUDr. Igora Karena, roste u chřipky riziko následného zápalu plic vyvolaného pneumokoky přibližně stokrát.
Pneumokokové infekce jsou způsobeny bakterií Streptococcus pneumoniae a patří k nejčastějším bakteriálním infekcím u dětí do dvou let a starších lidí. Přenášejí se kapénkovou infekcí a osidlují oblast nosohltanu. Někteří jedinci mohou bakterii pouze přenášet, aniž by u nich onemocnění propuklo. Pokud pneumokoky proniknou z nosohltanu do jiných míst v těle, mohou způsobit závažná onemocnění jako je meningitida, pneumonie nebo sepse. Onemocnění mohou být smrtelná, nebo mohou zanechat trvalé následky. Z hlediska zdroje nákazy a přenosu infekce mohou být významným rizikovým faktorem (nosičem) děti.
Senioři a chronicky nemocní jsou ohroženou skupinouRiziko úmrtí na chřipku je u seniorů 60krát vyšší, 75-90% zemřelých na chřipku a její komplikace je ve věku 65 a více let. V tomto věku narůstá i riziko onemocnění pneumokokovým zánětem plic. K rizikovým skupinám kromě seniorů patří lidé s chronickým kardiovaskulárním nebo respiračním onemocněním (CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc a astma), nádorovým onemocněním, kouřící a nadměrně konzumující alkohol a lidé žijící dlouhodobě ve zdravotnickém zařízení nebo domově pro seniory.
K významným preventivním opatřením jak proti chřipce, tak proti pneumokokovým infekcím, patří očkování. Podle doporučení Evropské komise by měla být proočkovanost proti chřipce u seniorské populace 75% a stejné procento i u rizikových skupin. V České republice je však na úrovni 16%. Proočkovanost proti pneumokokovým infekcím je na úrovni pouhých 3-4%. Složení vakcíny proti chřipce je upravováno každoročně podle doporučení Světové zdravotnické organizace podleaktuálně cirkulujících virů. Z tohoto důvodu je nutné očkování každoročně opakovat. U zdravých dospělých každoročně zabrání v 70-90% onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30-70% a riziko úmrtí až o 80%. Nejvhodnější období pro očkování je před začátkem chřipkové epidemie v říjnu a listopadu. Výskyt pneumokokových infekcí je vyšší od října do května, což se kryje s chřipkovou sezonou.
MUDr. Hana Roháčová možnosti očkování komentuje: „Prevenci obou onemocnění je vhodné spojit a nechat se proti pneumokokovým infekcím očkovat současně s očkováním proti chřipce, případně samostatně s odstupem dvou týdnů. Vakcína proti pneumokokovým infekcím se aplikuje v jedné dávce bez nutnosti dalšího přeočkování. Proti pneumokokům je možné se dát očkovat celoročně, nezávisle na blížícím se období chřipkových epidemií.“ Očkování proti pneumokokovým infekcím i chřipce je pro seniory nad 65 let zdarma, hradí jej plně zdravotní pojišťovny.
