Jahodové nápoje jsou dělané spíše z jablek, borůvkový jogurt má v sobě mrkev. Tyhle věci nás možná nepřekvapí, ale co třeba veganské jídlo z ořechů, ale s přídavkem hmyzu? Víte, odkud pochází vanilková příchuť nebo kolik vlasů denně sníte? Potravinářský průmysl je plný záhadných odhalení, některé náhražky se zdají být v pořádku, kvůli jiným už se jídlu možná budete nadosmrti vyhýbat.
Mezi těmi přijatelnými náhražkami patří nejspíš mrkev v borůvkovém jogurtu. Ta se tam přidává ne kvůli chuti, ale fialovému zbarvení. Jen si ale nesmíte představit zářivě oranžový kořen, nýbrž jeho fialovou odrůdu. Ta má v sobě tolik barviva, že potravinářský průmysl ji s radostí používá jako přírodní barvivo. Stačí jen špetka mrkve a na chuti borůvkové jogurtu to vůbec nepoznáte.
Jablko je zase všestranně použitelnou plodinou, která tvoří základ pro mnoho jiných ovocných produktů. Stačí se podívat na složení jahodového džusu nebo levnějších marmelád, ale jablko skvěle doplňuje třeba i chuť exotických plodin, jako je mango nebo plod mučenky. Hlavní roli zde samozřejmě hraje cena, ale pokud je zákazník s produktem spokojený, pak nejspíš není co řešit.
Postupně se však dostáváme do jiných sfér. Pokud najdete v restauraci na talíři vlas, je to dostatečný důvod k tomu, abyste jídlo vrátili do kuchyně. Jenže vlasy jíme každý den, aniž bychom si to uvědomovali a mezi ingrediencemi je rozhodně nenajdeme označené. L-Cystein je chemická látka, která má prodloužit trvanlivost potravin. Najdeme ji běžně třeba v pečivu. Jak se ale získává? Velká část látky je dnes produkována v Číně, kde ji získávají ze zvířecích rohů, kachního peří nebo právě lidských vlasů.
Překvapit by nás neměl ani výskyt hmyzu a brouků, zvláště pokud holduje rozemletým ořechům. Co se zdá být kompletně veganskou surovinou může ve skutečnosti obsahovat i nějakou tu živočišnou bílkovinu navíc. I když OSN považuje brouky, červy a larvy za nesmírně zdravé pochutiny a do budoucna by jimi chtěl zachránit svět, pořád je pro nás poněkud neobvyklé je mít na talíři.
V Česku na tuto pochoutku nejspíš ještě nenarazíte, ale pokud zajdete do britského baru, můžete celý večer strávit konzumací sušeného rybího močového měchýře. Ta nepříliš vábně znějící surovina se totiž přidává navíc do piva, aby získal svou zlatavou barvu. Pozor si musíte dát i na oblíbenou čokoládu, v této sladkosti můžete najít i myší chlupy. Podle Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv je však jeden chlup na sto gramů čokolády v pořádku a člověka nijak neohrožuje.
Jak je to ale s nejoblíbenější příchutí - vanilkou? Většina z nás nejspíš dobře ví, že pravá vanilka je luskem z orchideje, ale drahé koření má samozřejmě svou náhražku. Jak se ale umělá vanilka získává?
Kastoreum je výměšek análních pachových žláz, kterým si bobr evropský a bobr kanadský značkují své teritorium. Tradičně se používá do parfémů, ale když je silně zředěný, připomíná i vanilku nebo maliny. Díky tomu se hojně využívá právě v potravinářském průmyslu a užívat si ho můžeme zejména v dezertech.