Jean-Louis Trintignant patřil k legendám francouzského filmu, přesto na první pohled vypadal jako obyčejný chlapík. Od postav romantických mladíků se časem propracoval k rolím rozporuplných mužů, vytvořil celou galerii váhavých, slabých, nerozhodných i bezcharakterních postav.

Ke hraní nepotřeboval okázalá gesta ani velké emoce a v té zdánlivé nezúčastněnosti byla skrytá síla, jež z něj udělala jednu z velkých osobností evropské kinematografie. Charismatický herec a režisér Jean-Louis Trintignant, který zemřel ve věku 91 let, se kromě filmu a divadla věnoval také veřejnému čtení poezie.

Trintignant si zahrál ve více než 130 filmech, podle svých vlastních slov měl nejraději roli fašistického přisluhovače Marcella Clericiho ve filmu Konformista (1970), který natočil režisér Bernardo Bertolucci podle románu Alberta Moravii. Mezinárodní proslulosti dosáhl také ve snímku Muž a žena (1966) režiséra Claudea Lelouche či jako introvertní věřící inženýr, kterého přinutí mladá vdova ve filmu Moje noc s Maud (1969), aby s ní strávil čas od večera do rána.

Syn průmyslníka Trintignant se narodil 11. prosince 1930 ve městě Piolenc na jihu Francie. Studoval práva univerzitě v Aix-en-Provence, kde však vydržel jen rok a půl, pak ho zlákalo divadlo a zmizel do Paříže. Na divadelních prknech debutoval v roce 1951.

S filmováním začínal Trintignant v roce 1956, kdy si jej vyhlédl režisér Roger Vadim pro svůj film ...a Bůh stvořil ženu. Role mu předepisovala zamilovat se do Julietty, svůdně krásné ženy v podání Brigitte Bardotové. Tento snímek Trintignanta katapultoval mezi filmové ikony.

A Bardotová neodolala jeho zadumanému šarmu i mimo plátno a zrodil se jejich vztah: "Lákala mě jeho plachost a uzavřenost. Naučil mě nocovat na teplém písku pláže a poslouchat klasickou hudbu." Idylka skončila, když Jean-Louis, vyčerpaný pronásledováním médii, narukoval na tříletou vojenskou službu do Alžírska.

Trintignant hrál i chladnokrevného vraha ve Zločinu v expresu (1965), mstitele v dramatu Agrese (1975), ceněný byl film Mužská záležitost (1981), ve kterém si hlavní roli zahrál společně s další legendou francouzského filmu Claudem Brasseurem, nebo ztvárnil přesvědčivě špiona ve snímku Pod palbou (1983). V roce 1993 zaujal rolí podivínského soudce ve filmu Krzysztofa Kieslowského Tři barvy: červená.

Podle mnohých jeho fanoušků předvedl nejlepší výkon v temném westernu Velké ticho (1968), ve kterém ztvárnil němého pistolníka bojujícího na straně dobra proti lovcům lidí, jejichž vůdce hrál Klaus Kinski. Úspěch sklidil i po boku Alaina Delona v kriminálním dramatu Povídka o policajtovi (1975).

Po několikaleté pauze se vrátil k filmu ve velkém stylu. V roce 2012 ztvárnil hlavní roli v dramatu Láska režiséra Michaela Hanekeho, které vypráví o manželích, jejichž dlouholetá láska a pevné pouto je náhle vystaveno těžké zkoušce poté, co žena prodělá mozkovou mrtvici a okolí se musí smířit s její proměnou. Trintignantovou partnerkou byla francouzská herečka Emmanuelle Rivaová a snímek získal Zlatou palmu v Cannes, Evropskou filmovou cenu či americký Zlatý glóbus pro nejlepší zahraniční film. Ústřední herecká dvojice pak za svůj výkon obdržela Césara.

Naposledy se Trintignant objevil na filmovém plátně v roce 2019 ve filmu Nejlepší léta jednoho života (2019), kde se opět setkal se svou filmovou partnerkou z Muže a ženy Anouk Aiméeovou a režisérem tohoto snímku Claudem Lelouchem.

Trintignant již ve 12 letech objevil vášeň pro poezii a v pozdějším věku se začal věnovat i veřejnému čtení. Na festivalu v Avignonu účinkoval v pořadech Pro Rolanda Dubillarda, Pocta Jeanu Tortelovi a William Shakespeare, před několika lety četl i Apollinairovy Básně pro Lou a Deník Julese Renarda. V roce 2009 recitoval v zaplněném sále pražského Divadla Komedie verše Jacquesa Préverta.

V osobním životě jej potkalo neštěstí, jedno dítě mu umřelo záhy po narození a druhé, Marii, nadanou herečku, ubil v roce 2003 žárlivý milenec Bertrand Cantat, zpěvák skupiny Noir Désir. Zůstal mu jen syn Vincent, herec a scenárista.

Témata:

Jean-Louis Trintignant | stars24.cz

Vstoupit do diskuse