70. den války: Mariupol centrem dění, pokračují boje i snahy o evakuaci

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Autor: ČTK

4. května 2022 9:10 | Aktualizováno: 4. května 2022 22:50

Na Ukrajině pokračují snahy o evakuaci Mariupolu, který je již téměř celý pod kontrolou ruských vojsk. Podle webu Ukrajinska pravda do oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v Mariupolu, pronikly ruské síly. Na místě se odehrávají těžké boje.

Stručný přehled středečních událostí: 

Ruská armáda pokračovala podle ukrajinských médií v úterý večer v ostřelování Lvova, Dnipra, okolí Kyjeva a cílů v Kirovohradské oblasti. Zasažen byl i blíže neupřesněný objekt v horách Zakarpatské oblasti, šlo o první ruský úder v tomto regionu od začátku války. Více než 130 hasičů z Doněcka a okolí, které ovládají proruští separatisté, již déle než osm hodin hasí rozsáhlý požár ve skladu paliv ve městě Makijivka, který způsobilo ukrajinské ostřelování.

Podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka dnes pokračuje snaha o evakuaci civilistů z přístavu Mariupol, který je - s výjimkou tamních oceláren Azovstal - obsazený ruskými invazními silami. Odchod civilistů z bojové zóny nicméně podle Ukrajiny ztěžují pokračující útoky ruských vojsk. Moskva z průtahů viní ukrajinské bojovníky.

List Ukrajinska pravda uvedl, že ruské jednotky do oceláren Azovstal už pronikly. Podle ukrajinského generálního štábu, se ale ruským vojákům nedaří zničit ukrajinské jednotky v rozsáhlém hutním areálu. Starosta Mariupolu řekl, že na místě se odehrávají těžké boje.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Mariupol je již zcela pod kontrolou ruských sil, ačkoliv Kyjev tvrdí, že v částech města nadále kladou odpor ukrajinští obránci. Šojgu přitom znovu poznamenal, že Moskva považuje vozidla převážející zbraně od zemi NATO za legitimní cíle.

Agentura AP oznámila, že podle jejího vyšetřování zemřelo při březnovém ruském bombardování divadla v Mariupolu téměř 600 osob, což je takřka dvojnásobek do této chvíle uváděných obětí. Podle agentury Unian patří mezi důsledky ruské invaze i kompletní zničení tramvajové dopravy v Charkově.

Běloruská armáda dnes zahájila rozsáhlé cvičení, které bylo podle médií neočekávané. Minsk tvrdí, že manévry nepředstavují žádnou hrozbu pro sousední země ani pro evropské společenství obecně.

Evropská komise dnes navrhla do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Opatření je součástí šestého balíku sankcí, o němž budou jednat členské státy. Maďarsko má vůči podobě sankcí výhrady, Česko a Slovensko budou požadovat odklad platnosti ropného embarga.

Evropský blok by podle návrhu rovněž odpojil od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Evropská komise chce také potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buči a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu by dostala zákaz vysílat v unijních zemích.

Maďarsko oznámilo, že balík sankcí obsahujících ruské ropné embargo nepodpoří, protože by tím ohrozilo svou energetickou bezpečnost. Slovensko, které k podobnému kroku dříve vyjádřilo výhrady, je ochotno na zákaz dovozu ropy z Ruska přistoupit, pokud dostane tříletý odklad.

Český premiér Petr Fiala řekl, že Česko je připraveno návrh podpořit, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. To by podle něj mohlo trvat dva až tři roky.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že členské země, které embargo odmítnou, jsou de facto na straně Ruska. Uvítal další kolo protiruských sankcí, zpochybnil ale navrhovaný časový harmonogram. "Je to ale lepší než nic," dodal šéf ukrajinské diplomacie.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla europoslancům, že by EU měla začít připravovat balíček na poválečnou obnovu Ukrajiny, celkové náklady odhadla na stamiliardy eur (biliony korun). Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU. Podle ukrajinského ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala Ukrajina zatím dostala od mezinárodních partnerů během ruské invaze pomoc ve výši 4,5 miliardy eur (přes 110 miliard korun).

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes popřel, že by se Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku, jak dříve informovala americká televizní stanice CNN. Peskov zároveň podle Interfaxu popřel, že v tento den Rusko vyhlásí všeobecnou mobilizaci. Oficiální vyhlášení války by Putinovi podle CNN umožnilo mimo jiné mobilizaci záložníků a odvody branců.

On-line přenos:

Témata: válka na Ukrajině Ruská armáda