DALŠÍ ZMĚNY! Vláda chce nouzový stav do konce dubna, testovat budou všichni!

Testování na přítomnost koronaviru

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz, ČTK

22. března 2021 17:43

Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli opatřením proti šíření koronaviru o 30 dní. O schválení návrhu vládou informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). I když čísla nově nakažených napovídají útlumu epidemie, stále podle něj není zvladatelná standarními cestami.

Nynější stav nouze vyhlášený kvůli covidu-19 končí 28. března. Ve Sněmovně vláda zatím podporu vyjednanou nemá. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce s opozicí o prodloužení jednat ve středu. Podklady k účinnosti dosavadních opatření by měly obdržet opoziční strany dnes.

"Budeme pečlivě a trpělivě vysvětlovat," uvedl Hamáček k plánovaným jednáním s opozicí. Systém opatření podle něj zabírá, ovšem jako celek. Opatření jsou navzájem provázána, když jedno vyndáme, nebude celek fungovat stále stejně, hájil Hamáček zejména pokračování zákazu opouštění okresů. Že okresní uzávěra není zbytečná, podle něj ukázalo to, že nejvíc se situace zlepšila v okresech, které byly uzavřeny jako první. Důkazem je podle vicepremiéra i to, že do moravských krajů nedorazila nová mutace viru s takovou intenzitou jako na západ Čech. Věří, že se na prodloužení kabinet s poslanci dohodne.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) doplnil, že přísná opatření je třeba udržet minimálně do Velikonoc, a to včetně meziokresních uzávěr. Podle Hamáčka epidemie není stále zvladatelná standardními prostředky, proto vláda trvá na nutnosti prodloužení nouzového stavu. "Pokud by se stal zázrak, není nic jednoduššího než ho zrušit," uvedl.

Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října, nově ho mohou při nižší síle epidemie vystřídat opatření podle pandemického zákona. Což během tiskové konference zdůraznil Blatný. "Budeme postupovat podle pandemického zákona," uvedl s tím, že s významnými opatřeními mají Češi počítat po několik následujících měsíců a prioritou je návrat žáků a studentů do škol.

Po říjnovém vyhlášení nouzového stavu poslanci několikrát žádost vlády o jeho prodloužení podpořili. Menšinová vláda se přitom opírala o podporu komunistů. Poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale Sněmovna nepodpořila, když pro nehlasovali ani komunisté. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s ústavou. Poslanecká sněmovna tento nouzový stav odmítla prodloužit a zároveň vybídla kabinet, aby v případě potřeby vyhlásila nový. Vláda tak učinila 26. února.

Schillerová: Testování se od 6. dubna rozšíří o firmy do 10 lidí

Povinné testování se podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) od 6. dubna rozšíří o firmy do deseti zaměstnanců a živnostníky, kteří se při práci setkávají s třetími osobami. Schválila to dnes vláda, uvedla Schillerová na twitteru.

Každý týden se tak podle Schillerové testům podrobí až čtyři miliony lidí, průměrně půl milionu denně. "Plošné testování je spolu s očkováním naše hlavní jízdenka zpět do normálního života," napsala dále.

Firmy nad 250 zaměstnanců musely první kolo testování dokončit do 12. března, podniky s 50 až 249 pracovníky do 15. března. Společnosti s deseti až 49 zaměstnanci musejí všechny zvládnout otestovat do pátku. Testování je závazné také na úřadech a v dalších veřejných institucích.

Testování je zatím povinné jednou za sedm dní. Vláda uvažuje o zvýšení frekvence na dvakrát týdně. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je ale třeba vyhodnotit ještě jedno kolo testů. Díky firemnímu testování se podle dosavadních odhadů daří odhalovat asi 3000 pozitivních lidí denně. Pozitivita ve druhém kole je podle Havlíčka zhruba poloviční, uvedl dnes.

Kódy k očkování budou pacientům dávat specialisté z 15 odborností

Kódy k přednostnímu očkování proti covidu-19 budou pacientům dávat od středy ambulantní specialisté z 15 odborností, například onkologové, diabetologové, kardiologové nebo plicní lékaři. Vyplývá to z informací na webu Sdružení ambulantních specialistů. Nárok budou mít jen ministerstvem zdravotnictví přesně definované skupiny pacientů, kterým při onemocnění covidem hrozí větší riziko těžkého průběhu nemoci.

Možnost vybrat pacienty mladší 65 let, kteří se od středy budou moci registrovat k očkování, budou mít dále také lékaři z odborností alergologie, klinická imunologie, endokrinologie, gastroenterologie, hematologie a transfuzní lékařství, infekční lékařství, lékařská genetika, nefrologie, neurologie nebo vnitřní lékařství.

Ne všichni pacienti, kteří do jejich ordinací docházejí, budou mít ale na přednostní očkování nárok. Ministerstvo zdravotnictví spolu se sdružením lékařů specialistů vybralo nejen konkrétní diagnózy, ale také podrobně definovalo stav nebo léčbu pacienta, který má na dřívější očkování, než by v jeho věku příslušelo, nárok.

Chroničtí pacienti se budou hlásit přes registrační systém na webu ministerstva, zadají tam unikátní kód. "Kód je určen pouze Vám, nepředávejte ho ani nesdělujte jakékoli jiné osobě. Neoprávněné nakládání s kódem, včetně jeho zveřejnění či poskytnutí neoprávněné osobě, může být postiženo podle zákona," varují na webu ambulantní specialisté. Pak musí přinést přímo na očkování ještě jakoukoliv svou lékařskou zprávu, která diagnózu potvrzuje.

Z pacientů s diabetem neboli cukrovkou budou mít nárok ti léčení léky antidiabetiky nebo inzulinem. Musí mít alespoň jednu další nemoc, která jejich stav zhoršuje, například ischemickou chorobu srdeční, arteriální hypertenzi, chronickou ledvinonou nedostatečnost nebo plicní onemocnění s mírnou nebo žádnou fibrózou.

Nárok zvyšuje také obezita s BMI nad 35. Například u člověka měřícího 175 centimetrů to znamená váhu vyšší než 108 kilogramů. Vysoký krevní tlak je důvodem pro přednostní očkování jen u pacientů léčených dvěma a více různými léčivy.

Doporučeno je také přednostně očkovat pacienty s idiopatickou plicní nebo cystickou fibrózou, chronickou obstrukční plicní nemocí druhého nebo vyššího stupně, bronchiektázií, těžkým astmatem, rakovinou plic nebo spánkovými poruchami dýchání s domácí léčbou. Očkovat se budou také pacienti využívající dialýzu, se sníženou renální funkcí nebo onemocněním ledvin léčeném imuposupresivy.

Z nemocí jater vzniká nárok pacientům s cirhózou nebo pokročilou fibrózou, léčným imunosupresivy, nádory jater a žlučových cest nebo s chronickým jaterním onemocněním v kombinaci s obezitou. Vakcínu bude možné dříve podat také lidem se srdečním selháním, ischemickou chorobou srdeční, chlopenními vadami, kardiomyopatií, onemocnění plicní cirkulace nebo lidem, kteří prodělali plicní embolii.

U pacientů s rakovinou se počítá s přednostním očkování těch, kteří mají plánovanou nebo podstupují protinádorovou léčbu nebo u nich byla v posledním roce ukončená. Kromě lidí s nádory se mohou očkovat také hematoonkologiští pacienti. Nárok mají také hematologičtí pacienti nebo lidé po transplantaci ledviny, srdce, plic, jater, kostní dřeně, střeva, slinivky břišní nebo kmenových buněk včetně čekajících na transplantaci na čekací listině.

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vláda ČR očkování