Smrt psychologa Ptáčka (†48): Ironie osudu! Na těžké břímě zůstal nakonec sám
V úterý bylo nalezeno tělo renomovaného psychologa Radka Ptáčka (†48), který pravděpodobně ukončil svůj život sebevraždou. Jeho smrt šokovala rodinu a přátele, kteří si nyní připomínají jeho významnou práci a přínos v oblasti psychologie.
Jógová terapeutka Andrea vzpomíná na Radka Ptáčka, známého psychologa, s těžkým srdcem: „Neměl okolo sebe lidi, na něž by se mohl obrátit, když jej něco tížilo.“ Radek Ptáček, expert na dětskou psychologii, se v neděli odebral ze svého domova, a jeho tělo bylo nalezeno v úterý v pražském hotelu. Policie se domnívá, že spáchal sebevraždu. Jeho smrt zanechala hlubokou ránu v srdcích jeho blízkých a přátel.
Terapeutka Andrea, jejíž svědectví přinesl deník Blesk, sdílela hluboké myšlenky o Radku Ptáčkovi: „Radkův odchod je pro mě velkou připomínkou toho, že i ti nejzkušenější z nás potřebují pomoc druhých a síť vztahů, která je podrží. I člověk, který je držitelem nejvyššího titulu v oboru psychologie, tedy vědě o lidské duši, potřebuje umět pečovat o tu svou.“ Ptáček, uznávaný psycholog, čelil vnitřním bojům, které nedokázal sdílet ani s těmi, kdo mu mohli pomoci.
Terapeut Zdeněk Jan Weber na Facebooku reflektoval tragédii kolem psychologa Radka Ptáčka s hlubokým zamyšlením o společenské odpovědnosti. "Ve zdravé společnosti bychom si položili otázku, jak jsme se na tom my spolupodíleli? Co jsme neviděli, že jsme neviděli? Kam jsme nekoukali? Kde jsme necítili? Kde jsme předpokládali, že…" Weber vybízí k introspekci a hledání odpovědnosti v širším kontextu, čímž upozorňuje na nutnost větší citlivosti a angažovanosti v péči o druhé.
Přitom tento uznávaný psycholog se během své vědecké dráhy se zabýval také prevencí sebevražd a vyjadřoval se k tématům, která hýbala společností.
Tento známý odborník na prevenci sebevražd, se v rozhovoru na CNN Prima NEWS zaměřil na faktory, které mohou předcházet sebevražedným činům. Uvedl, že izolace, autoagrese a konkrétní sebevražedné úvahy jsou klíčovými varovnými signály. „Dovedeme předvídat krátkodobé chování, ale velmi výrazně selháváme v možnosti předvídat to dlouhodobé,“ vysvětlil Ptáček. Pandemie koronaviru, podle něj, posílila sebevražedné tendence u některých lidí. „Při izolaci se člověk začne stahovat ze svého přirozeného prostředí a zájmů. Po nástupu autoagrese se obviňuje z věcí, které se mohly stát. Při konkrétních sebevražedných úvahách reálně zvažuje možnosti, jak sebevraždu spáchat a jak ovlivní své okolí,“ dodal psycholog.
Témata: Radek Ptáček (psycholog) sebevražda
