Nouzový stav KONČÍ! Školy nebo restaurace ale možná přesto neotevřou!
Poslanecká sněmovna dnes několik hodin jednala o prodloužení nouzového stavu. Dlouhodobě se proti němu stavěla část opozice a nově i KSČM, což zkomplikovalo pozici vlády, která požadovala jeho prodloužení o měsíc. Lidovecký poslanec Stanislav Juránek navrhl kvůli solidaritě s kraji a hejtmany prodloužení nouzového stavu o dva týdny do 28. února. Sněmovna ale ani jeden z návrhů neschválila, nouzový stav tedy končí v neděli 14. února.
Opoziční předáci vládě vyčítali podle nich nedostatečnou pomoc za zavřené nebo omezené provozy. "Desetitisíce lidí nedostaly ani korunu pomoci," uvedl lidovecký předseda Marian Jurečka.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana je nutné motivovat lidi k dodržování opatření, která mají smysl a lze je zavést i bez nouzového stavu. Vyzdvihl testování a vyhledávání kontaktů nakažených lidí. Jurečka také uvedl, že vláda nijak nereagovala třeba na zjištění, že největší riziko přenosu nákazy je na pracovištích.
Jurečka a Pekarová Adamová poukazovali na to, že kabinet podle nich má i bez nouzového stavu nástroje, kterými lze situaci řešit. Zmiňovali zejména zákon o ochraně veřejného zdraví. Rakušan mluvil o místním zvládání krize. "Hejtmani jsou lepšími manažery než vy," vzkázal ministrům.
Vládu vinil Rakušan ze "zmatku, chaosu a hluchoty". "Jste hluší a slepí," přidala se Pekarová Adamová kvůli tomu, že kabinet podle ní nenaslouchá opozičním námětům. Podle Rakušana vláda nemůže přehazovat odpovědnost za současnou situaci na opozici. "Co my vidíme, je selhání státu," řekl. Skutečnost, že kabinet nemá v dolní komoře podporu pro prodloužení nouzového stavu, podle Pekarové Adamové znamená, že už nemá ve Sněmovně většinu.
PES končí, školy a restaurace ale otevřít nemusí
Konec nouzového stavu znamená konec současného protiepidemického systému PES, který podle vlády ke svému fungování vyžaduje trvající nouzový stav. Systém PES rozeznává pět stupňů rizika, na každý stupeň jsou navázána konkrétní opatření. Systém má pouze orientační funkci, nařízení musí vždy přijmout vláda.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) všech pět pásem rizika vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu jsou opatření z tabulky bezcenná.
Lidovky napsaly, že bez nouzového stavu otevřou obchody a otěže převezmou hlavní hygienička a kraje. "Hlavní hygienik, tedy Jarmila Rážová, má relativně velké plošné kompetence: smí nařídit zavření škol, restaurací i ubytovacích zařízení. Může žádat vyčlenění lůžek na covidové účely. Totéž mohou krajské hygieny na svém území, v létě to tak bylo, když nákaza bujela na severu Moravy a jinde byl docela klid. Co hygiena nesmí, je sáhnout na volný pohyb a zavřít šmahem obchody. Krám lze opatřit závorou jen v případě, že se přímo v něm rozmůže infekce," uvedl server.
Podle Blatného zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje vyhlásit plošné zákazy. Ministerstvo školství ČTK sdělilo, že školy by i bez prodloužení nouzového stavu mohly zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Blatný: S uvolněním restrikcí se situace zhorší do dvou týdnů
S uvolněním opatření bez nouzového stavu se epidemická situace zhorší do dvou týdnů v celém Česku a dopadne na nemocnice, řekl dnes poslancům Blatný. Bez stavu nouze se podle něho otevřou obchody a služby, muzea a galerie a možná i bazény a posilovny. Nebude omezeno shromažďování lidí, uvedl ministr.
"Jakékoli uvolnění je jako otevřít stavidla velké vodě," varoval Blatný. Lze podle něho jít na břeh řeky a proti velké vodě demonstrovat. "Ale velká voda nás smete," prohlásil.
Bez restrikcí kvůli naplnění nemocnic podle Blatného nebude kam převážet pacienty a nebude možné plánované širší otevření škol. Blatný také varoval, že okolní země zavřou hranice s Českem. Situace nakonec podle něho vyústí přes stavy nebezpečí vyhlášenými krajskými hejtmany ve vyhlášení nového nouzového stavu.
Nouzový stav může nahradit stav nebezpečí
Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, který mohou orgány České republiky vyhlásit v reakci na mimořádnou událost; závažnějšími jsou nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Kraje je mohou vyhlásit v případě, kdy nebude schváleno prodloužení nouzového stavu.
Tento stav se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu (není nutno vyhlásit závažnější krizový stav) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.
Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje, nebo pro jeho části. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah.
Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Další prodloužení doby vyhlášeného stavu nebezpečí je možné jen se souhlasem vlády.
Hejtman či primátor Prahy mají za stavu nebezpečí mimořádné pravomoci, mohou rozhodovat o různých aspektech zabezpečení fungování společnosti v krizové situaci, například o ukládání pracovní výpomoci či o povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace.
Témata: Poslanecká sněmovna Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) opozice Jan Blatný
