Obnovení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, zvýšení rodičovského příspěvku o 80.000 na 300.000 korun či vznik Národní sportovní agentury prosadil za dva roky od získání důvěry menšinový koaliční kabinet Andreje Babiše (ANO).

Řada klíčových bodů programového prohlášení vlády ANO a ČSSD však zhruba rok před řádným termínem sněmovních voleb zůstává nenaplněna. Kabinet teprve plánuje diskuse o zrušení superhrubé mzdy, opozice kritizuje i malé pokroky kolem důchodové reformy či nového stavebního zákona.

Tzv. karenční doba skončila v Česku loni na začátku prázdnin po deseti letech. Pracovníci od té doby dostávají náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci. Rodičovský příspěvek stoupl od ledna, jako diskriminační však opatření napadlo u Ústavního soudu 45 senátorů, kterým vadí, že se netýká všech rodin s dětmi do čtyř let.

Průměrná penze se letos zvýšila o 900 korun měsíčně, o 151 korun víc než podle standardních pravidel valorizace. Babiš v květnu uvedl, že zatím není schopen říct, zda i příští rok důchody stoupnou o vyšší než zákonnou částku. Počítá ale se zachováním opozicí kritizovaných slev na jízdné. Na začátku roku dostali přidáno o nejméně 1500 korun měsíčně zaměstnanci ve veřejné sféře, ministerstvo školství podle ministra Roberta Plagy (ANO) počítá se splněním závazku, aby průměrný plat pedagogů v příštím roce byl kolem 47.000 korun.

Kabinet letos zvýšil spotřební daň z tabákových výrobků a lihovin, vzrostlo i zdanění loterií. Daňový balíček na příští rok, který projednává Sněmovna, počítá s dalším růstem spotřební daně z cigaret či zavedením stravenkového paušálu. V době koronavirové krize se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) rozhodla zrušit daň z nabytí nemovitostí, což tento týden podpořila Sněmovna. Návrh předtím několikrát ztroskotal, naposledy loni, kdy zrušení navrhoval Senát. Vláda zatím nepokročila se slibovaným zrušením superhrubé mzdy, koalice by o něm měla diskutovat v létě.

Průtahy a kritika provázejí i přípravu dlouho očekávaného stavebního zákona, kterým by chtěla vláda urychlit výstavbu v Česku. K předloze se sešlo přes 5000 připomínek, ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) ji koncem června vrátila k dopracování Legislativní rada vlády. MMR i tak dál počítá s podzimním projednáním předpisu ve Sněmovně a platností od jara 2021. Skluz nabralo také slibované zavedení náhradního výživného, kdy by za neplatiče alimentů poskytoval výživné na děti stát. Vláda ho podpořila v polovině června, Sněmovna v prvním čtení tento týden.

Opozice kritizuje i malé pokroky v rámci důchodové komise. Tvrdí, že se komise zaměřuje na dílčí záležitosti místo systémových změn a zatím nejednala o zajištění peněz na důchody. Vedle komise, kterou zřídila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), si navíc tým vytvořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Není jisté, co a v jaké podobě se v tomto volebním období kabinetu ještě podaří prosadit.

Babišova vláda slíbila v programovém prohlášení také zákon o sociálním bydlení. Šest týdnů po získání důvěry ve Sněmovně od záměru ustoupila. Místo toho zavedla dotační program Výstavba. Ze slibovaných předpisů čekají na první čtení ve Sněmovně například zákon o hromadných žalobách či lobbingu, návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávních jednání je pak v připomínkovém řízení. Kabinet přitom v programovém prohlášení počítal třeba i s výraznými úpravami volebních pravidel či dokončením legislativních prací na nových soudních řádech, které by upravovaly civilní i trestní procesy.

Armáda loni uzavřela smlouvy a rámcové dohody na nákup techniky či zbraní za zhruba 43 miliard korun. Je mezi nimi pořízení vojenských vrtulníků z USA, radarů z Izraele nebo přepravních letadel ze Španělska. Letos rozhodla například o pořízení 52 děl Caesar z Francie asi za šest miliard. ČR podle Babiše směřuje k tomu, aby v roce 2024 dostála svému slibu v NATO a na obranu dávala dvě procenta HDP. Letos by mohla uzavřít plánovaný nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) asi za 50 miliard.

Kabinet letos také výrazně pokročil v plánech na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. V dubnu vláda schválila smlouvy, které by měl podepsat stát se společností ČEZ, podle posledních informací by se tak mohlo stát v polovině července. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).

Témata:

Vláda ČR | Daně | Daň z nemovitosti | stars24.cz

Vstoupit do diskuse