Sucho či rekordní hurikánová sezóna. S meteoroložkou o počasí u nás a ve světě i o práci z domova

Dagmar Honsová Rozhovor

Autor: Jan Hrabě, stars24.cz

6. listopadu 2020 6:00

ROZHOVOR - Máme za sebou deset měsíců opravdu výjimečného roku 2020. Platí to i v případě počasí. Česko se potýkalo s povodněmi, ze světa zaujala rekordní hurikánová sezóna. To všechno jsou témata rozhovoru s meteoroložkou Dagmar Honsovou pro stars24.cz.

V první části rozhovoru pro stars24.cz jsme se s meteoroložkou Dagmar Honsovou bavili o výhledech počasí pro blížící se Vánoce a nadcházející zimu. Mluvili jsme však také o tom, jak práci meteorologa ovlivnila probíhající koronavirová pandemie.

V Česku bylo – co se počasí týče – v posledních letech největším tématem přetrvávající sucho. Jaká je v tomto ohledu situace v současnosti?

Současná situace je dobrá – zažehnali jsme meteorologické i půdní sucho a výrazně se zlepšila i výška hladiny podzemní vody – normální stav hlásí většina našeho území, výjimkou je pouze povodí dolní Ohře s podnormálním stavem. Hydrologové právě oslavili hysila.

Co to ten hysil je?

Je to hydrologický silvestr, 1. listopad je pro ně novým rokem. Srážky, které spadnou během listopadu, už totiž mohou být na horách sněhové a odtávat až na jaře dalšího roku. Proto je posunutý od dva měsíce.

Některé regiony naší země letos opakovaně ohrožovala velká voda, naposledy v říjnu. Čím to bylo způsobeno?

Letošní říjen byl bohatý na srážky – povodňové stavy přinášela tlaková níže, která byla spojena s vydatnými a trvalými dešti (za ty by se nemusely stydět ani letní měsíce, na severu a severovýchodě území se 24 hodinové srážkové úhrny šplhaly 14. října i přes 90 mm) a v rámci nasycenosti půdy vodou, pak docházelo k dosažení stupňům povodňové aktivity. Mimochodem ani poslední hodiny října se nemusí stydět – na návětrných stranách Jizerek za 24 hodin spadlo až 100 mm.

Máme s podobnými extrémy výhledově počítat i v následujících letech?

Z meteorologického hlediska jsou vydatné a trvalé srážky dány synoptickou situací, tedy tlakovými nížemi a s nimi spojenými přechody frontálních systémů. Ale závěry klimatických studií hovoří o vzrůstu extrémního počasí ve střední Evropě. Takže podobné situace do budoucna nejsou rozhodně vyloučené.

Ze zahraničí mě zaujala letošní hurikánová sezóna, došla totiž jména pro hurikány a bouře. Bývá to časté?

Hurikán Zeta byl letošním šestým hurikánem, který udeřil na pobřeží USA a vyrovnal tak rekord v počtu hurikánů z roku 1886 a 1985. V Atlantiku se formuje tropická bouře Eta, která je 28. pojmenovanou bouří letošní hurikánové sezóny a vyrovnala tak dosavadní nejaktivnější sezonu z roku 2005. Do konce hurikánové sezony zbývá ještě celý měsíc, takže ta letošní bude zřejmě nejaktivnější od počátku sledování od roku 1851.

Čím to, že jich letos bylo tolik?

Jedním z hlavních faktorů je teplá voda v Atlantiku – Mexický záliv byl prohřátý až na 32 °C, také atmosféra nad Atlantikem přinášela vhodné podmínky pro vznik bouřkové oblačnosti a do třetice k zeslabení střihu nad Atlantikem vedl vývoj La Niňa, což umožnilo rychlejší vývoj tropických cyklon.

Svět momentálně žije pandemií koronaviru. Dotklo se toto nějak vaší práce meteoroložky?

Pro výpočty numerických modelů platí přímá úměra – s čím více daty počítají, tím přesnější bude předpověď počasí. Mnoho naměřených dat pro výpočty budoucího stavu atmosféry pocházelo i z čidel komerčních letadel, kterých v posledních měsících výrazně ubylo. A za druhé se obávám, že chybějící data dokáží zpomalit rychlý vývoj zpřesňování výstupů numerických modelů, na kterých dnes předpověď počasí stojí.

Lidé, kteří mají tu možnost, mají podle doporučení vlády momentálně pracovat z domova. Může mít tzv. home office i meteorolog, nebo to není možné?

95 procent práce tzv. synoptického meteorologa se odvíjí porovnáním výstupů jednotlivých numerických modelů, na základě těch sestavuje předpověď počasí - ty si načítám na počítači. Obrovskou výhodou je konzultace s kolegy – neboť se výstupy modelů na delší časové období často výrazně odlišují a každý kolega má své zkušenosti jak s jednotlivými modely, tak s aktuální synoptickou situací. Kolikrát dokážeme stupeň Celsia řešit i hodinu… a je lepší číst z tváře kolegy než konzultovat po telefonu.

Jedno procento práce zabírá interpretace předpovědi veřejnosti – většinou se jedná o nahrávku ze studia. Ta je pro mne stále nejobtížnější – jak v minutě vystihnout a popsat počasí v Česku, tak aby tomu každý rozuměl a dokázal si v tom najít informaci, pro kterou na počasí kouká. Po hodinách strávených u počítače bych předpověď nejraději natáhla na hodinu.   

Na závěr ještě jedna otázka související s koronavirem. Na jaře se v reakci na počínající pandemii uzavřely země do karantény a zavíraly se podniky. Mají meteorologové údaje, zdali se to nějak podepsalo na znečištění ovzduší, např. přímo v České republice? Jaký to mělo dopad na klima či počasí?

Mohu potvrdit, že v letošním roce je v Česku zatím nejkvalitnější ovzduší za poslední roky – přispěl k tomu jak nouzový stav, tak také dobré rozptylové podmínky.

Témata: rozhovor Dagmar Honsová Počasí Sucho Povodně Hurikán