Zpráva Evropské organizace pro sledování klimatu (Copernicus) potvrdila, že letošní červenec byl s velkým náskokem nejteplejším měsícem v měřené historii, která sahá až do let 1850, respektive 1940. Vědci ale předpokládají, že jde o překonání desítky tisíc let starých rekordů.
Záznamy sahají až do roku 1940. Červencová teplota přesto byla vyšší než v jakémkoli z necelé tisícovky měsíců. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru sahají až do roku 1850.
Vědci přitom předpokládají, že ve skutečnosti bylo nejtepleji za mnohem delší období. „Je to ohromující rekord, který z něj zcela jasně činí nejteplejší měsíc na Zemi za posledních deset tisíc let,“ upozornil německý klimatolog Stefan Rahmstorf.
Rahmstorf vychází ze studií, které využívají letokruhy stromů či jiné zástupné údaje. „Současnost je nejteplejší od počátku holocénní epochy, tedy zhruba před 10 000 lety. A před začátkem holocénu byla doba ledová, takže by bylo dokonce logické říci, že toto je nejteplejší záznam za posledních 120 tisíc let,“ dodal.
Rekord ale zřejmě nebude platit dlouho. „Červenec by nás neměl zajímat proto, že je to rekord, ale proto, že to nebude rekord na dlouho. Je to ukazatel toho, jak moc jsme změnili klima. Žijeme ve zcela jiném světě, kterému naše společnost není příliš přizpůsobena,“ zdůraznila klimatoložka Friederike Ottová z Imperial College v Londýně.
Globální průměrná teplota dosáhla 16,95 stupně Celsia a byla o třetinu stupně vyšší než předchozí rekord z roku 2019. „Obvykle se globální teplotní rekordy překonávají o setiny nebo desetiny stupně, takže toto rozpětí není obvyklé,“ píše list Washington Post.
Deník oslovil zástupkyni ředitele programu Copernicus Samanthu Burgessovou. „Tyto rekordy mají neblahé důsledky pro lidi i planetu vystavenou čím dál častějším a intenzivnějším extrémním jevům,“ vysvětlila.
Smrtící vlny veder probíhaly po celé planetě. Nevyhnuly se jihozápadu Spojených států, Mexiku, Evropě a Číně. Podle vědecké studie za tím stojí klimatické změny způsobené člověkem, který „spaluje uhlí, ropu a zemní plyn“.
Červenec byl dokonce tak teplý, že Copernicus a Světová meteorologická organizace oznámily pravděpodobnost překonání rekordu již několik dnů přes koncem měsíce. Průměrné červencové teploty z let 1991-2020 překonal o 0,7 stupně.
Totéž se týká světových oceánů. Ty byly o půl stupně teplejší než v posledních třiceti letech, severní Atlantik byl dokonce o 1,05 stupně teplejší než tento průměr. Antarktida pro změnu zaznamenává rekordně nízké množství mořského ledu. Během července bylo patnáct procent pod průměrem pro toto roční období.
Co se týká srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, červenec byl teplejší už o 1,5 stupně. Přitom v roce 2015 se státy z celého světa dohodly, že se „pokusí zabránit dlouhodobému oteplování – nikoli jednotlivým měsícům nebo dokonce rokům, ale desetiletím – které je o 1,5 stupně teplejší než v předindustriální době,“ popsal WP.
Témata: Počasí Léto Teplotní rekordy