Dovolená by měla sloužit k odpočinku, ovšem pro některé z nás jde spíše o utrpení. Nyní zde nebudeme mluvit o balení kufrů, shánění plavek na poslední chvíli či strachu z létání. Máme na mysli choulostivý problém, o kterém se příliš nehovoří.

„Turbulence za letu se samozřejmě nedají srovnávat s plynatostí, ovšem lidé si občas stěžují na nepříjemný zápach na palubě letadla," říká profesor Jacob Rosenberg z Kodaňské univerzity. Každý člověk během dne ze sebe dostává plyny, mnohdy si to ani neuvědomuje. Podle hrubého odhadu si upšoukneme zhruba 10krát za 24 hodin, což u zdravého člověka odpovídá jednomu litru plynu.

Ten vzniká ve střevě z jídla, které nebylo absorbováno. Zbytky potravy kvasí, přičemž vznikají dusík, vodík a oxid uhličitý. S nimi potíž není. Pak jsou tu ale i sirnaté plyny, a ty už zapáchají.

Zatímco na zemi zápach rychle zmizí a většinou ho taktně ignorujeme, v letadle je to něco jiného. Tam je navíc frekvence „větrů" daleko vyšší. „V letadle klesá tlak, vzduch tak má víc prostoru pro expanzi. Výše zmíněný jeden litr plynu zvětší svůj objem o 30 procent. Z toho pak pramení nepříjemný pocit plynatosti během letu," vysvětlil lékař. Tomu odpovídá i fakt, že si na nafouknuté břicho stěžuje až 60 procent pilotů.

Únik plynu se samozřejmě můžeme pokusit zadržet, což není právě pohodlné. „A určitě bych to nedoporučoval seniorům se slabší tělesnou konstitucí. Mohli by si přivodit i srdeční potíže," varuje profesor Rosenberg.

Rosenberg během svého neobvyklého výzkumu hovořil s několika leteckými inženýry z Kodaně, kteří mu řekli, že některé aerolinky používají v klimatizačním systému filtry z dřevěného uhlí. To je velmi porézní, a může tak zachytit množství nepříjemných pachů. Aerolinky také dbají na to, aby jídlo podávané na palubě obsahovalo méně vlákniny a více karbohydrátů, které zpomalují trávení.

Témata:

Lidé | cestování | dovolená | Letadla, letectví | stars24.cz

Vstoupit do diskuse