hwk
stars24.cz

Případ jedné ze čtvrtí bychom mohli parafrázovat titulem Město "nikoho". Kdysi výstavní prostředí se dnes rozpadá před očima a nezdá se, že by se na této okolnosti něco změnilo.

Famagusta (řecky Αμμόχωστος, Ammóchostos; turecky Mağusa) má kořeny v dávné minulosti, poprvé se o tomto místě hovoří jako o rybářské vesnici ve čtvrtém století před Kristem, kdy nesla jméno královny Arsinoé, později se do jeho jména promítla skutečnost, že leželo na písečných plážích: Ammóchostos totiž znamená „skyté v písku". K velkému rozmachu se Famagusta (tak zní řecký písečný titul v latině) nadechla v 7. století, kdy se stala příbytkem pro obyvatele zaniklého města Salamis, na jehož zkáze se podepsala především arabská invaze a zhoršující se přírodní podmínky v této přístavní lokalitě. Na přelomu 60. a 70. let minulého století se Famagusta vyšvihla do pozice jedničky mezi kyperskými turistickými destinacemi. Rostoucímu počet návštěvníků vyvolat nutnost rozšiřování turistického zázemí, proto ve městě vyrostlo mnoho nových budov a hotelů.

img-responsive

Čtvrť Varosha, část Famagusty | foto: Reprofoto YouTube

Jedna ze čtvrtí Famagusty nese jméno Varosha (řecky Βαρώσια; turecky Maraş nebo Kapalı Maraş); právě tato část města byla v letech 1970-1974 vyhledávanou a také prestižní turistickou oblastí, řadila se mezi nejčelnější na světě. Její obliba rostla doslova před očima, proto sem stále častěji mířily nejen bohatí podnikatelé, ale také celebrity z různých oblastí zábavního průmyslu, nejčastěji hvězdy filmového plátna – Elizabeth Taylor, Richard Buron, Brigitte Bardot či Raquel Welch. Nikoli neprávem se mu říkalo Kyperská „francouzská riviéra" a její luxusní ubytovací prostory bývaly nezřídka opakovaně rezervovány na dvě desítky let dopředu.

Hlavní tepnou Varoshi byla John F. Kennedy Avenue táhnoucí se od famagustského přístavu napříč čtvrtí paralelně s pláží Glossa. Tato třída byla obklopena honosnými ubytovacími zařízeními včetně King George Hotel, The Asterias Hotel, The Grecian Hotel, The Florida Hotel či The Argo Hotel (právě v onom posledně jmenovaném s oblibou nacházela útočiště zmíněná Elizabeth Taylor). Tento hotel se nacházel na konci J. F. K. Avenue naproti Protaras a Fig Tree Bay. Další důležitou komunikací čtvrti byla ulice Leonidas (řecky Λεωνίδας), vybíhající z J.F.K. Avenue a mířící k Vienna Corner. Byly na ní nejdůležitější obchody a zábavní podniky, bary, restaurace, noční kluby a oficiální dealerský obchod automobilky Toyota.

Hvězdné období městské části bylo náhle přerváno 20. července 1974. Toho dne proběhla Operace Attila, což byl termín pro tureckou invazi na Kypr. Šlo o reakci na převrat kyperských Řeků, snažících se na počátku července sjednotit ostrov s Řeckem. Při operaci přibližně 40 000 tureckých ozbrojenců zabralo 37 % rozlohy ostrova. Řecká armáda ustoupila zpět do Larnacy. Turečtí vojáci postupovali až na takzvanou Zelenou (Atilovu) linii, představující hranici mezi oběma komunitami. Protože byl zřejmé, že se obě strany utkají v přímém boji i v ulicích Famagusty, obyvatelé o několik hodin dříve preventivně opustili město z obavy před masakrem civilistů. Šlo o velice spontánní akci, takže se drtivá většina uprchlíků nezatěžovala odvozem osobních věcí - lidově řečeno odešli pouze s doklady v jedné a nejnutnějšími drobnostmi v druhé ruce. Mnoho jich zamířilo do Paralimni, Dherynie a Larnacy. Paralimni se poté stala novým hlavním městem provincie Famagusta. Odhaduje se, že exodus postihl na 200 000 lidí.

img-responsive

Varování před vstupem do Varoshi | foto: Reprofoto YouTube

Poté, co turecká armáda získala po invazi kontrolu nad oblastí, celou ji oplotila ji a uzavřela pro veřejnost; přístup do ní měli pouze příslušníci turecké armády, humanitární pracovníci OSN, osoby TSK a studentky dívčí koleje, které navštěvovaly místní školu. Obyvatelé města doufali, že se situace brzy uklidní a bude jim dovoleno se alespoň vrátit pro své osobní věci, ale turečtí vojáci hlídali ploty obehnanou zónu a měli příkaz kohokoli, kdo by se pokusil proniknout dovnitř, zabít.

Rada bezpečnosti OSN nařídila rezolucí 550 z roku 1984 předání čtvrti Varosha do správy OSN, přičemž po tomto aktu ji měli znovu osídlit pouze původní obyvatelé. V dokumentu se mimo jiné uvádí: „Považujeme pokus o osídlení jakékoli části Varoshi jinými než původními obyvateli za nepřípustný a vyzýváme, aby tato oblast byla převedena do administrace Spojených Národů." Turecko však tuto podmínku nesplnilo, Varoshu drželo jako „trumf" v rukávu v přesvědčení, že se díky tomu podaří Kypřanům vnutit jejich řešení sporu. Debaty o kyperské otázce v OSN pokračovaly a vyústily v iniciativu generálního tajemníka OSN Kofi Annana, známou jako Annanův plán. Ten měl zajistit kyperským Turkům rovnocenné zastoupení v některých ústavních institucích a Kypr by deklaroval jako federativní republiku. Severní část ostrova v referendu konaném 24. dubna 2004 vyslovila s plánem souhlas poměrem hlasů 2:1, většina kyperských Řeků však poměrem 1:3 návrh odmítla, protože ho považovala za nepřijatelný a nespravedlivý.

img-responsive

Čtvrť Varosha, část Famagusty | foto: Reprofoto YouTube

Evropský soud pro lidská práva vyplatil osmi kyperským Řekům od 100 000 do 8 000 000 € jako náhradu za domovy zabavené v důsledku invaze v roce 1974. Causu podnítil byznysmen Constantinos Lordos a několik dalších osob – v listopadu 2010 byl vynesen hlavní rozsudek, v němž soud rozhod, že Turecko v případě osmi žadatelů nerespektovalo článek 1 protokolu 1 Evropské úmluvy o lidských právech a právu na pokojné užívání majetku; u sedmi žadatelů pak byl porušen článek 8 o právu na respektování soukromého a rodinného života.

Největší město duchů... Musíte vidět! (2:44) | zdroj: YouTube


Bohužel Varosha na celou záležitost doplatila nejvíc a vlastně díky tomu nadále chátrá. Lidé, kteří se na místo dostali, jej popsali jako ideální prostředí k natočení postkatastrofického filmu nebo kulisy pro přesný popis města po výbuchu atomové bomby. Oblast zůstává neobydlená a na nemovitostech nebyly prováděny žádné opravdu či údržba budov, ty se tedy postupně rozpadají. Přírodní vlivy působí korozi kovových částí, nárazové větry rozbíjejí okna, do stěn a dlažby vrůstají kořeny stromů a rostlin. Na opuštěných plážích začaly hnízdit mořské želvy. Jak se však ukazuje z dalších politických rozhovorů, Varosha se opakovaného zalidnění nejspíš v blízké budoucnosti nedočká.

Témata:

Město Varosha | města duchů | Kypr | stars24.cz

Vstoupit do diskuse