Za myšlenkou Mezinárodního dne žen stála Americká socialistická strana. Den, kdy jej poprvé vyhlásila, však nebyl 8. březen, ale 28. únor. Stalo se tak v roce 1909. Na prvním mezinárodním socialistickém svazu žen v roce 1910 bylo dohodnuto, že svátek se bude slavit každoročně. Datum 8. března přišlo až později, poprvé bylo slaveno v roce 1914 v Německu.
Idea MDŽ byla zvláště propagována v Rusku. Velmi jej prosazovala Leninova manželka, Naděžda Krupská. S komunistickou revolucí je MDŽ velmi silně spojen. Protesty ruských žen 8. března 1917 jsou považovány za předvěst a počátek Velké říjnové revoluce. Komunisté učinili z 8. března státní svátek.
Jak poukazuje australská stanice ABC, dnešní podoba MDŽ je od té komunistické velmi odlišná. Ačkoliv se např. v ČR stále příležitostně drží komunistický zvyk dát ženě karafiát, agendu MDŽ nyní mají na starosti zcela jiné organizace než ty socialistické. Svátek má dnes silně kapitalistický náboj.
Společnosti si všímají jeho komerční hodnoty, tvrdí Olivia Ruellová, ředitelka australské společnosti zaměřené na podporu žen v byznysu Business Chicks. Podle ní je MDŽ jedinečná příležitost, jak se přihlásit k jistým hodnotám. Ruellová má za to, že jejich šíření idejí MDŽ je pozitivní, protože mají možnost je uvést v praxi a pomoci ženám dosáhnout rovnosti s muži a umožnit jim skloubit rodinu s prací.
Jiné podporovatelky ženských práv s ní ale nesouhlasí. Feministka Eva Coxová tvrdí, že pro korporace je MDŽ více „PR než politika“. Podle řady feministek je pojetí MDŽ prosazované korporacemi příliš konzervativní, „hladivé“ a obecné. Vyčítají společnostem, že se prakticky nevěnují kontroverzním a palčivým problémům spojených s ženskými právy, jako je téma potratů či sexuálního násilí.
Zápas století přinesl nečekanou hvězdu: Kdo je Sydney Thomas?
Tereza Ramba v nemocnici: Fanouškům prozradila, jak na tom je!