Zatímco svět nadále zápasí s pandemií koronaviru, oči některých expertů se obrací do budoucnosti. Právě rychlost a agresivita, s jakou se covid-19 šíří, totiž naznačují, že epidemie či pandemie různých nemocí se mohou objevovat stále častěji. Vyplývá to ze zprávy Světového ekonomického fóra.

Svět je globalizovaný a vzájemně úzce propojený. Během jednoho dne se lze dostat kamkoliv na planetě mnoha dopravními prostředky. Málokdy přitom člověk cestuje sám. 

Podle Světového ekonomického fóra (WEF) se v dnešní době mohou ohniska infekčních chorob přenést z odlehlé vesnice do velkého města na druhé straně světa za méně než 36 hodin.

Porozumění této nové realitě, které svět nikdy dříve čelit nemusel, bude klíčem ke snížení rizika budoucích epidemií. A ty pravděpodobně přijdou, jak naznačuje nejen současná pandemie, ale i poslední roky.

"Vypadá to, že počet ohnisek, stejně jako počet nově se objevujících infekčních nemocí v lidské populaci, postupem času roste, a to jak v celkovém počtu, tak v počtu příčinných onemocnění," tvrdí autoři nedávné studie, v níž mapovali šíření nemocí napříč lidskou populací.

Že nejde o plané varování dokládají i jiné statistiky. Světová zdravotnická organizace (WHO) každý měsíc eviduje 7 000 signálů potenciálních ohnisek, tedy míst, z nichž se šíří nakažlivé onemocnění. V červnu roku 2018 svět navíc poprvé čelil šesti z osmi chorob zvýrazněných v seznamu prioritních onemocnění

Tato onemocnění představují největší riziko pro veřejné zdraví z důvodu jejich epidemického potenciálu nebo nedostatečných protiopatření. Seznam se postupem času mění a nově první místo zaujal právě covid-19, zároveň ale poslední místo nadále zaujímá takzvaná "choroba X".

"Choroba X" přitom neznačí žádnou konkrétní nemoc, ale závažnou mezinárodní epidemii, která by mohla být způsobena patogenem, který je v současnosti neznámý a způsobuje onemocnění postihující lidskou populaci. Prakticky vzato donedávna například covid-19.

Zmíněný červen roku 2018 byl důležitý i z jiného úhlu pohledu. Nejen, že svět čelil šesti závažným chorobám, mezi které patří MERS, ebola, Zika a další onemocnění, ale média i vědci tehdy varovali před dalšími epidemiemi, které by lidstvu mohly hrozit. Jak se ukázalo, měli pravdu.

Riziku další epidemie či pandemie se prakticky nelze vyhnout. Globalizace cestování, urbanizace, ale i změny klimatu vedou ke zvýšenému výskytu ohnisek. Lidstvo je stále mobilnější a cestuje více než kdy dřív. V roce 2018 se 4,2 miliardy cestujících někam přepravily leteckou dopravou. V roce 1970 to bylo 310 milionů lidí.

Právě tato mobilita pomohla urychlit přesun koronaviru z Číny do více než 60 zemí, a to během pouhých dvou měsíců. Pak už stačilo jen málo. Žijeme stále blíže u sebe, protože globální populace roste a vyvíjí tlak na životní prostor. Ostatně podle OSN bude do roku 2050 žít 68 % světové populace v městských oblastech.

To samo o sobě vytváří ideální podmínky pro šíření nakažlivých onemocnění, které navíc zhoršuje změna klimatu. Do roku 2080 by mohlo extrémní globální oteplování vystavit až miliardu lidí chorobám přenášeným komáry v dříve nepostižených regionech, jako je Evropa a východní Afrika.

Témata:

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | Vědci | stars24.cz

Vstoupit do diskuse