Nemoc, která vás roztrhá zaživa? Je i v Evropě! Statisíce nemocných!
Lepra neboli malomocenství je nemoc, která je považována za stejně vymýcenou, jako například mor. Ačkoliv je pravdou, že nejvíce řádila v minulosti a děsila spíše naše předky, nikdy zcela nezmizela. Vědci na to upozornili v nové studii a vydali doporučení, aby lékaři při stanovování diagnóz u pacientů zvažovali i možnost nákazy leprou. Na celém světě jsou jí totiž stále nakaženy statisíce lidí a případy nákazy se v menší míře objevují i v Evropě.
Lepra patří k nejstarším zaznamenám chorobám v historii, vyskytuje se totiž už v biblických spisech a může za to pravděpodobně právě její drastický a snadno rozpoznatelný průběh. Nakažení leprou byli po celou historii vyháněni a uzavírání do speciálních ghett, někdy nazývanými leprosáriemi.
Není také náhodu, že za jeden z největších zázraků Ježíše Krista se považuje právě vyléčení člověka nakaženého leprou – vyléčení jedné z nejhrozivěji vypadajících nemocí opravdu dokáže vzbudit pocti zázraku. Svědčí to o tom, jak moc se předmoderní lidé této nemoci obávali. A je stále se čeho obávat, protože jde o ještě stále existující nemoc, která nakazí ročně kolem dvou set tisíc lidí.
"Nejde o onemocnění, kterého by se měli obávat obyčejní lidé, pokud se ale objeví vyrážky u těch, kteří často cestují na místa s větším výskytem této nemoci, měli by na to upozornit lékaři," řekl televizi CNN autor nové studie a dermatolog Spencer A. Bezale.
Lepra se dodnes v řadě zemí vyskytuje poměrně běžně. Podle Světové zdravotnické organizace jde o oblasti zahrnující Demokratickou republiku Kongo, Etiopii, Madagaskar, Mozambik, Nigérii, Tanzanii, Bangladéš, Indii, Indonésii, Myanmar, Nepál, Filipíny, Srí Lanka a Brazílii. Každá z těchto zemí nahlásila v uplynulých pěti letech více než 1000 nových případů malomocenství, také známých jako Hansenova choroba.
Celosvětově je podle amerických center pro kontrolu a prevenci onemocnění diagnostikováno více než 200 000 případů malomocenství. Ve Spojených státech je diagnostikováno pouze 150 až 250 případů ročně, v Evropě počet také dosahuje několika desítek.
Jenže právě vzácnost této nemoci je důvodem, kvůli kterému ji lékaři mnohdy neberou v potaz. Podle specialisty na infekční onemocnění, lékaře Abinashe Virka, tak průměrná diagnóza nemoci trvá déle než dva roky. V závislosti na druhu malomocenství a reakci pacienta mohou kožní léze vypadat jako vitiligo, psoriáza nebo dokonce běžná dermatitida.
O nich se malomocenství liší především poruchami citu. "Lékař v Indii, který má podezření na malomocenství, použije náplast a rychle provede test na ztrátu citů. Tady byste nic takového netestovali," dodal Virk.
Lepra se obvykle neprojevuje výraznějšími příznaky a většinou není nakažlivá. Vytváří ale vředy na kůži, které bývají vysoce infekční. Neléčená se může rozvinout do destruktivní formy a způsobit smrt pacienta.
Nemoc napadá nervovou soustavu a ničí imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na končetinách a na obličeji. Mazové žlázky nemocného ztrácejí svou funkci a vysušená kůže rychle praská. Nemoc také způsobuje oslepnutí nebo poruchy zraku, rovněž zabraňuje očním víčkům, aby se zavřely.
V současné době je nemoc poměrně jednoduše léčitelná antibiotiky. Navíc na ni má zhruba 95 procent populace vypěstovanou přirozenou odolnost. I to je v kombinaci s minimálním rizikem nákazy důvod, proč je jedna z nejhorších nemocí v historii dnes tak vzácná, přesto by se ale podceňovat neměla.
