Nemoci zabijí každoročně miliony lidí po celém světě. Velkou zásluhu na tom mají virová onemocnění, mezi které patří například virus HIV, ebola, ale i SARS, vzteklina, viróza, neštovice, mononuklóza a nově i covid-19. Podívejte se na nejsmrtelnější viry, se kterými se dnes můžeme setkat.
Vzteklina
Vzteklina byla poprvé objevena ve dvacátých letech minulého století a jde o akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, které může potkat všechny teplokrevné živočichy. Přenáší se slinami a projevuje se změnami chování, agresivitou a paralýzami. Proti nemoci se dá očkovat a zabránit tím jejímu rozšíření, pokud se to stihne včas. V opačném případě nemá nakažený naději na přežití, její úmrtnost je 100 procent.
Neštovice
Pravé neštovice jsou prudce nakažlivým onemocněním a během 20. století zahubily přes 300 milionů lidí. Jde o jednu z mála nemocí, která dokázala vyhladit celé národy, podle vědců zahubila zhruba 90 procent původních obyvatel Ameriky. Ačkoliv je její úmrtnost "pouze" 33 procent, ti, kdo tuto nemoc přežili, nadále prakticky nebyli schopni fungovat. Jejich tělo bylo poseté ohromnými hlubokými jizvami a ve většině případů přišli o zrak. Z našeho přehledu jde o jedinou nemoc, která byla roce 1980 vymýcena. Dodnes ale zřejmě existuje v některých přísně střežených laboratořích.
Ebola
Ebola je další z řady krvácivých horeček a poprvé byla objevena v Súdánu a v Kongu v roce 1976. Má podobné příznaky jako Marburg a úmrtnost čítá mezi 50 až 71 procenty. Jde o jednu z nejhorších nemocí, s jakou se lidstvo setkalo, a její epidemie naposledy vypukla v letech 2013 a 2014 v západní Africe, uvedl server.
HIV
Podle serveru jde o nejhorší virus současnosti. Od jeho objevení v osmdesátých letech minulého století na něj zemřelo 36 milionů lidí a další miliony jsou aktuálně nakažení. Virus se přenáší krví a způsobuje nemoc AIDS. Silná antivirotika mohou člověku prodloužit život, nemoc se ale léčit nedá a má 100 procentní mortalitu.
Marburg
Virus Marburg byl poprvé objeven v roce 1967 poté, co se skupina laborantů nakazila od opic dovezených z Ugandy. Projevuje se podobně jako například ebola a mezi její příznaky patří krvácivé horečky a zvracení. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne a kolem roku 2000 na ni v Kongu umíralo přes 80 procent nakažených. Na virus dodnes neexistuje lék ani očkování, přesto se mortalita snížila na 25 procent.
Dengue
Horečka dengue byla poprvé objevena v padesátých letech minulého století v Thajsku a na Filipínách. Přenáší jí komáři a projevuje se horečkou, bolestí hlavy, vyrážkou a ohromnou bolestí celého těla, která připomíná bolest vznikající při lámání kostí. Zhruba 40 procent celosvětové populace dnes žije v rizikových oblastech a přestože má úmrtnost kolem 2,5 procent, každoročně na ni zemře 50 až 100 milionů lidí.
Chřipka
Zdánlivě obyčejná nemoc, se kterou se v životě setkal snad každý z nás, je zároveň jedním z nejsmrtelnějších virů současnosti. Během chřipkové sezóny na ni podle statistik Světové zdravotnické organizace zemře každoročně více než půl milionu lidí. Nejhorší epidemie propukla ve Španělsku v roce 1918, kdy chřipkou onemocnělo 40 procent světové populace. 50 milionů lidí na ni zemřelo.
Rotavirus
Rotaviry nejčastěji postihují kojence a přenáší se fekálně orální cestou. Ačkoliv je nemoc způsobující úporné průjmy v rozvinutých zemích poměrně vzácná, velmi často se objevuje v zemích s nedostatkem vody. Podle statistik Světové zdravotnické organizace jen v roce 2008 zabila přes 450 tisíc dětí mladších pěti let.
Hantavirus
Méně známá nemoc se poprvé objevila v roce 1993 ve Spojených státech a postihuje ledviny nebo dýchací systém. Odhaduje se, že jí je v současnosti nakaženo přes 600 lidí, a přenašečem jsou zejména hlodavci. Úmrtnost hantaviru je 36 procent.
Témata: nemoci