Naši středověcí předci nám zanechali biologický odkaz: Geny, které jim mohly pomoci přežít mor, nás v současnosti činí náchylnějšími k některým chorobám. Jde o názorný příklad toho, jak nás choroboplodné zárodky v průběhu času formují, uvádějí vědci v nové studii, kterou zveřejnil časopis Nature.

Podle hlavního autora studie Luise Barreira je "náš současný genom odrazem celé naší evoluční historie", protože se přizpůsobujeme různým mikrobům a bakteriím. Některé z nich, jako například ty, které způsobují dýmějový mor, měly velký vliv na náš imunitní systém.

Mor, známý také jako černá smrt, byl nejsmrtelnější jednotlivou událostí v zaznamenané historii. Ve 14. století se rozšířil po celé Evropě, Blízkém východě a severní Africe a vyhladil 30 až 50 procent tehdejší populace.

Barreiro a jeho kolegové z Chicagské univerzity, McMasterovy univerzity v Ontariu a Pasteurova institutu v Paříži zkoumali vzorky dávné DNA z kostí více než 200 lidí z Londýna a Dánska, kteří zemřeli v období stovky let zahrnujícím dobu před morem, během něj a po něm.

Identifikovali čtyři geny, které v závislosti na variantě buď chránily před bakterií způsobující dýmějový mor, jež se nejčastěji přenáší kousnutím infikované blechy, anebo zvyšovaly náchylnost vůči této bakterii.

Zjistili, že to, co lidem ve středověku pomáhalo, vedlo o generace později k problémům - zvyšovalo četnost mutací škodlivých v moderní době. Některé ze stejných genetických variant, které vědci identifikovali jako ochranné proti moru, jsou spojené s takovými autoimunitními poruchami, jako je Crohnova choroba, revmatoidní artritida a lupus.

U tohoto druhu chorob imunitní systém, který tělo chrání proti nemocem a infekcím, napadá vlastní zdravé tkáně těla. "Hyperaktivní imunitní systém mohl být skvělý v minulosti, ale v dnešním prostředí už nemusí být tak užitečný," řekl Hendrik Poinar, profesor antropologie na McMasterově univerzitě a další z autorů studie.

Témata:

Vědci | nemoci | stars24.cz

Vstoupit do diskuse