Nebezpečná klíšťata? Přenášejí i horší věci, než je borelióza a encefalitida!

Klíště americké

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

8. dubna 2018 13:50 | Aktualizováno: 12. dubna 2018 19:37

Česko má chřipkovou epidemii zdárně za sebou a počasí se ze zimního nečasu překlopilo na takřka letní teploty. Ty jsou vždy líhní pro klíšťata, z nichž má většina Čechů oprávněný strach. Přenášejí totiž nejen nebezpečné nemoci, ale i takové, o kterých tuší jen málokdo. Například alergie.

Klíšťata jsou nebezpečná, přenáší nemoci a je třeba se proti nim nechat očkovat. To už dnes ví každý. Jsou ale i taková, proti kterým očkování na encefalitidu či boreliózu nepomůže. Můžou totiž způsobit alergii na červené maso.

Mezi lidmi méně známá nemoc se jmenuje „klíšťová savčí alergie na maso“ a objevuje se primárně v Austrálii a USA. Případy však byly hlášeny i z Evropy či Asie. Spojení mezi zdánlivě bezdůvodně se objevující alergií na maso a kousnutím klíštěte bylo poprvé popsáno v roce 2007 a v posledních deseti letech ho výzkumy opakovaně potvrdily.

Ti, kteří klíšťovou alergií trpí dostávají alergickou reakci na maso zhruba 2 až 10 hodin po jeho požití. Ti, kteří se do tohoto překvapivého stavu dostali pak v drtivé většině případů potvrdili, že je v průběhu posledních šesti měsíců kouslo klíště.

Většina kousanců od klíšťat lidem problémy nezpůsobí. Někteří lidé však mají specifický imunitní systém, který je citlivý na proteiny obsažené ve slinách klíštěte. Kvůli nim se stanou alergickými na červené maso a ve výjimečných případech i na mléčné výrobky či želatinu. Alergie se netýká bílého masa a mořských pochoutek, ale mnoho postižených se nakonec vyhýbá masu raději úplně. Symptomy jsou podobné ostatním alergiím – bolest žaludku, obtížné dýchání, mdloby a v extrémních případech i smrt.

Viníkem děsivé alergie je amblyomma americanum – klíště americké. Někdy se mu přezdívá i klíště „osamělé hvězdy“, to podle výrazné značky na jeho zádech, která hvězdu připomíná. Alergie kterou způsobuje zatím není nijak léčitelná. Postižení se musí naučit s ní žít a navždy se vzdát masa.

Na nemoc poprvé upozornila australská imunoložka Sheryl Van Nunen v roce 2007. Nyní se na ní specializuje a přijme zhruba dva nové pacienty každý týden. Výzkum však není na vysoké úrovni, protože se mu zatím nedostává dostatečného financování. Se stoupajícím počtem nemocných se však očekává, že se to do budoucna změní.

Témata: lékaři nemoc klíšťata