Samoživitelé a samoživitelky řeší v koronavirové krizi finanční potíže nejčastěji šetřením na jídle. Přikročila k němu polovina z nich. Časté jsou i úspory na chodu domácnosti, odkládání placené zdravotní péče, půjčky či prodej majetku.
Ukázal to průzkum agentury STEM a Klubu svobodných matek o situaci samoživitelek a samoživitelů za epidemie. V lednu se do něj zapojilo 1026 lidí. Výsledky dnes na webináři o životě samotných rodičů za covidu představila Jitka Uhrová ze STEM.
"Samoživitelky a samoživitelé jsou finančními problémy ohroženi výrazně častěji než běžná populace. Dopady krize mohou být zásadnější a mohou se násobit," uvedla Uhrová. Podotkla, že skupina samoživitelů ale není jednotná. Zatímco řada samotných rodičů je na tom výrazně hůř než před epidemií, část větší potíže nezaznamenala.
Víc než dvě pětiny dotázaných uvedly, že se jim finanční situace zhoršila. Celkem 47 procent na tom bylo stejně a 11 procent si za poslední rok polepšilo. Nepříznivé dopady zaznamenali víc lidé s nižším vzděláním, nižším příjmem a bez podpory příbuzných či přátel.
Podle zjištění s příjmem nyní obtížně vychází 62 procent samoživitelek a samoživitelů. Obvykle má problémy vystačit s penězi 54 procent samotných rodičů. U ostatních obyvatel je podíl nižší, v prosinci podle průzkumu dosahoval 45 procent. "Už před krizí bylo výrazně častější, že měli samoživitelé a samoživitelky finanční problémy. Nedařilo se jim spořit, neměli rezervy. Část měla problémy s běžnými náklady na domácnost," uvedla Uhrová.
Finanční problémy v posledním roce nejčastěji samoživitelské domácnosti řešily šetřením na jídle. Přikročila k tomu polovina dotázaných. Víc než dvě pětiny lidí sáhly k úsporám na chodu domácnosti, třetina si půjčila peníze od příbuzných, třetina odkládala placenou zdravotní péči. Víc než pětina samoživitelů a samoživitelek prodávala majetek. Celkem 13 procent si vzalo půjčku od bank a osm procent od nebankovních společností. Problém splácet půjčené peníze měla minulý rok čtvrtina respondentek a respondentů. "Není to malá část. Vytváří to další spirálu problémů, které na rodinu dopadají," podotkla Uhrová.
Celkem 13 procent dotázaných přišlo loni o zaměstnání a dalších šest procent o práci na dohodu. Desetině se snížila mzda. Pětině samoživitelů a samoživitelek jejich bývalí partneři neplatili loni výživné, 11 procentům posílali nižší než vyměřenou částku.
Pole sociologa Daniela Prokopa, který je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), situaci zhoršuje vysoké zdanění částečných úvazků. Problém představuje i ošetřovné, nemocenská či podpora v nezaměstnanosti bez stanovené minimální částky. Pro rodiče s nízkým příjmem je tak náhrada malá. Komplikaci představuje také nedostupnost bytů, chybí podpora nájemního bydlení, zmínil expert na webináři. Akci pořádaly političky KDU-ČSL.