V České republice žijí více než 2 miliony osob starších 65 let. Všichni mají nárok na očkování proti chřipce zdarma, což je aktuální zejména v souvislosti s aktuální pandemií koronaviru podstatnější než kdy dříve. Senioři totiž patří do tzv. rizikové skupiny obyvatel, neboť jim hrozí vážný průběh nemoci a další komplikace. Lidé nad 65 let mají navíc až 60x vyšší riziko úmrtí a obecně tvoří kategorii, která chřipce podléhá nejvíce.
Očkování je jedinou prevencí, která je před chřipkou účinně chrání, mírní průběh nemoci a dokáže zabránit fatálním následkům. I přesto ho v České republice podstupuje jen asi 20 % seniorů ve věku 65+.
Celkem 75-90 % osob starších 65 let na následky chřipky umírá. „Příčinou úmrtí není jen samotné onemocnění, ale rovněž další zdravotní komplikace, které může chřipka vyvolat. S věkem souvisí řada fyziologických změn – kromě metabolismu, svalové hmoty či funkčnosti a morfologie tkání se mění také imunitní systém, což následně vede ke snížení odolnosti vůči nejrůznějším infekcím, včetně chřipky,“ říká v tiskové zprávě, kterou má stars24.cz k dispozici, MUDr. Zdeňka Jágrová.
Nebezpečí onemocnění chřipkou se u seniorů zvyšuje ve spojitosti s chronickými nemocemi, které se u starších lidí často vyskytují. Podle odborníků jednou či více chorobami současně trpí přes 90 % osob ve věku nad 70 let. Statistiky ukazují, že až 3/4 osob ve věkové kategorii 65+ se potýká s nemocemi srdce a cév, polovina má zvýšený krevní tlak, 37 % trápí ischemická choroba srdeční.
Dalším častým problémem bývá cukrovka, která postihuje až 20 % seniorů. Její nebezpečí u starších ročníků spočívá v tom, že se může projevovat atypickými a nespecifickými symptomy.7 Věk je rizikovým faktorem rovněž v souvislosti s pneumonií (zápalem plic), jejíž výskyt vlivem snižující se imunitní obranyschopnosti stoupá zejména po 65 letech.
„Zákeřnost chřipky u chronicky nemocných je dvojí. Jednotlivé chronické nemoci zvyšují riziko onemocnění chřipkou, chřipka zároveň významně přispívá ke zhoršení stávajícího zdravotního stavu. I přesto je značně podceňovaná, a to nejen mezi seniorskou populací, ale v České republice obecně,“ varuje Jágrová.
Benefity očkování potvrzuje řada vědeckých studií. Vyplývá z nich, že kromě přímého účinku hraje očkování rovněž sekundární roli v prevenci komplikací, hospitalizací a úmrtí. Co se týče seniorů, u starších osob, kteří žijí mimo pečovatelská centra, přispívá k 30–70% snížení hospitalizací z důvodu pneumonie a chřipky.
Letos na podzim by přitom mohlo být v Česku proti chřipce očkováno zhruba jen devět procent lidí. Ačkoliv průměrně se nechává očkovat zhruba pět procent, od výrobců má ČR přislíbeno jen asi 900.000 dávek, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.
Odborníci varují, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek. Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější. Stát proto chce očkování v příští chřipkové sezoně podpořit.
Vakcínu proti novému typu koronaviru vědci zatím vyvíjejí. Ze 140 vakcín po celém světě se 16 už testuje na lidech. Poté, co bude vakcína vyvinuta, podle Prymuly není nutné ihned nechat očkovat celých 75 procent lidí, aby byl díky kolektivní imunitě chráněn i zbytek populace, který očkován být nemůže. Základem je podle něj to, aby byly rychle očkovány rizikové skupiny, v ČR tedy do tří milionů lidí.