Vědci zjišťují, proč lidé nechtějí mít děti. Snaží se zachránit planetu

Dítě vyprodukuje 58 tun oxidu uhličitého ročně, zatímco vegetariánský režim ušetří v průměru 0,8 tuny ročně, necestování letadlem 1,6 tuny a autem 2,4 tuny, a to dohromady umožní ušetřit 4,8 tuny ročně.

Mít či nemít dítě, a tak pomoci zachránit planetu, je otázka, která znepokojuje část mladých lidí, kteří přemýšlí o potřebě zachovat životního prostředí. Svědčí to o novém pohledu na důsledky rodičovství.

Jaká je ale realita? "Je třeba rozlišovat mezi lidmi, kteří dočasně nechtějí být rodiči, a mezi těmi, jejichž rozhodnutí je pevné a definitivní," říká Magali Mazuyová z Národního ústavu pro demografická studia (INED).

Porodnost ve Francii je stále v Evropě nejvyšší, na jednu ženu v zemi připadá 1,88 dítěte. Je to zejména výsledek významné podpory mateřství. V roce 2010 nechtělo s rodičovstvím experimentovat pět procent mužů a žen. Porodnost však ve Francii už mnoho let klesá. Pokles porodnosti se týká hlavně mladých lidí ve věku od dvaceti do devětadvaceti let. Zatím ale není možné určit, zda si jen přejí stát se rodiči až později, nebo zda jde o definitivní rozhodnutí.

Motivace lidí, kteří děti nechtějí, jsou složité. Jen málo žen tvrdí, že se vzdávají mateřství z ekologických důvodů. Jednadvacetiletá Lisa Noyalová, mnoho let vegetariánka a v poslední době veganka, odmítá letadlo... a děti. "Oteplování klimatu, vymírání zvířat, pandemie. Podle mého názoru je ekologie hlavním argumentem, proč nemít děti," přiznává. Tato volba znepokojuje. "Říkají mi: ´Uvidíš za deset let, budeš je chtít stejně jako všechny ženy.´ Jedna maminka mi řekla: ´Buď klidná, ono to přijde. Já jsem také v tvém věku o dětech neuvažovala!´ Gynekolog prohlásil: ´Ujišťuji vás, že změníte názor. A co když je bude chtít váš partner?´," svěřuje se.

Proč se tato volba, podepřená ekologickými argumenty, mezi mladými lidmi šíří? Nová generace má potřebu realizovat se jinak. "Dnes je možná více mladých lidí, kteří si říkají, že je možné nemít dítě a že jejich život bude i tak úspěšný," uvádí socioložka Charlotte Debestová.

"Záleží mi na mé svobodě! Nechci mít něco, co mě stahuje k zemi," uvádí jednadvacetiletá studentka Anne-Laure. "Upřímně řečeno, ekologie je jen vedlejší důvod. Dítě především představuje finanční zátěž a brzdu v kariéře," dodává. Mladé ženy nechtějí samy odpovídat za veškerou péči o dítě a o domácnost. A vědí, že to jsou ony, kdo tuto tíži ponese především.

Studované ženy mají jiné plány než mateřství. Pozdější porod (ve Francii byl loni věk, kdy žena přivedla na svět první dítě, v průměru třicet a půl roku) souvisí i s delší dobou studia a s tím, že ženy odkládají mateřství na pozdější dobu, aby si před tím vybudovaly kariéru.

Třiatřicetiletý Tristan, který má "milenku a milence", nechce dítě z ekologických důvodů, ale především proto, že miluje svou práci a nemá čas. "Zruinovalo by mi to život," říká.

"Žena musí mít určité postavení, aby se mohla cítit hodnotnou bez mateřství," připomíná Charlotte Debestová. Zdůrazňuje, že mít děti je jeden ze způsobů, zvláště u mladých lidí z nižších vrstev, jak získat určité společenské postavení. "Mateřství přináší určitá práva a umožňuje rodičům emancipovat se. Avšak materiální podmínky vstupu do dospělosti a přístupu ke stabilnímu zaměstnání či získání bytu nejsou stejné jako před 20 lety. Tváří v tvář nejisté budoucnosti a ekonomické krizi není založení rodiny snadné," uvádí.

"V současných podmínkách si nedovedu představit, že přivedu na svět človíčka, který o to nežádal," říká šestadvacetiletá knihovnice Laura Schwabová. Po čtyřech měsících rozmýšlení, jak to stanoví zákon, se rozhodla pro sterilizaci. Nechala se operovat, aby už nikdy neotěhotněla. Zdůrazňuje, že se teď cítí svobodná a je si jistá, že už ji budou brát vážně.

Témata: dětské Děti Vědci