Odborníci řekli, kolik důchodců se bude mít dobře. Je to hrozivé!

Důchdoci, ilustrační fotografie

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

23. září 2019 22:10 | Aktualizováno: 26. září 2019 10:04

Budoucí čeští důchodci, a to zhruba každý druhý ve věku 50 až 65 let (51,3 %) má na důchod naspořeno maximálně půl milionu korun. Přitom minimální částka, kterou doporučují odborníci, se pohybuje okolo dvou milionů korun. Tu má k dispozici jen jeden ze sta budoucích penzistů. Vyplývá to z průzkumu Broker Consulting realizovaného přes Instant Research od Ipsos.

„Průměrná výše důchodu ke konci roku 2018 činila 12 418 korun. Po odchodu do důchodu většině lidí výrazně poklesne příjem a pojmem výrazně míním pokles mezi 40 až 60 procenty. Nejvíce je to znát u lidí s průměrnými až nadprůměrnými příjmy. Proto je důležité si během ekonomicky aktivního období vytvořit dostatečné rezervy, které budeme čerpat právě v tomto období. Penze by měla být zaslouženým odpočinkem, kdy máme čas a prostředky na své koníčky a rodinu a ne obdobím živoření mezi dvěma výplatami důchodů. Prostředky uspořené v době ekonomicky aktivní části života pak mají v podobě pravidelné renty zlepšit rodinný rozpočet,“ vysvětluje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Z průzkumu vyplývá, že mírně přes čtvrtinu Čechů (27,3 %) má připraveno mezi sty tisíci až půl milionem a téměř 60 procent respondentů nemá více než 100 000 korun či nemá rezervy vůbec.

Pokud se na situaci podíváme z hlediska čísel, tak dnešní padesátníci půjdou do důchodu za 15 let. Úmrtnostní tabulky z roku 2016 říkají, že normální délka života mužů v Česku je 82 let a žen 87 let. Tedy v důchodu mohou strávit 17 až 22 let. Tabulka níže ukazuje, jakou reálnou rentu mohou měsíčně čerpat při průměrné délce života a odchodu do důchodu v 65 letech.

Největší zátěží současných českých rodin jsou náklady na bydlení, tvoří až jednu čtvrtinu výdajů, a to v případě jak hypotéčního úvěru, tak nájemního bydlení. Jenže zatímco úvěr jednoho dne bude doplacen a náklady na bydlení budou tvořit pouze poplatky za služby, u nájmu je pravděpodobný spíše nárůst v čase.

„Pokud tedy rodina splácí hypotéční úvěr, je vysoce pravděpodobné, že k jeho ukončení dojde ještě před odchodem do penze. To znamená jediné – skokové snížení nákladů na bydlení, které po odchodu do penze rodina jistě ocení. Jiná situace je u nájemního bydlení, jeho výše bude stejná i v penzi. Jenže příjem rodiny výrazně poklesne. A náklady na bydlení najednou nemusí tvořit čtvrtinu, ale více než polovinu rodinného rozpočtu,“ upozorňuje na úskalí Radek Husák, ředitel OK POINTu Brno.

Z výzkumu vyplynulo, že až každý pátý budoucí důchodce ve věku 50 až 65 let (20,3 %) nemá po odchodu do penze zajištěné vlastní bydlení. 17 procent bude i nadále bydlet v nájmu, zbytek předpokládá, že se na stáří buď se odstěhuje k příbuzným, nebo půjde do domova důchodců.

Nejvíce příjmově ohroženou skupinou jsou tedy budoucí penzisté, kteří nemají dostatečnou nebo žádnou finanční rezervu a navíc bydlí v nájmu. Ti musí počítat s tím, že po odchodu do penze se mohou ocitnout na hranici příjmové chudoby, která je nyní stanovena na  11 693 korun pro domácnost jednotlivce.

„Patnáct i deset let do penze je pořád doba, kdy je ještě možné vytvořit dostatečné rezervy, bude to ale trochu finančně bolet. Aby si připravili dva miliony korun do 65 let, tak při průměrném zhodnocení investice 4 procenta ročně by padesátiletý měl investovat 8 100 korun měsíčně, pětapadesátiletý už 13 500 korun a šedesátník pak 30 000 korun. A to si ne každý může dovolit,“ vypočítává Husák a doplňuje: „Proto my s našimi klienty zajištění na důchod řešíme už doslova po nástupu do prvního zaměstnání, spořit na penzi pro ně pak znamená si měsíčně odkládat v řádech nižších tisíckorun.“

Témata: důchodci Lidé