Písničkář, filmař a publicista Vladimír Merta u příležitosti svých 75. narozenin vydal edici domácích nahrávek z počátku 90. let minulého století. Komplet tří CD měl původně představit 20. ledna na koncertu v pražském divadle Archa chystaném na den životního jubilea.

Vystoupení, na němž se měl oslavenec setkat s řadou pozvaných kolegů, bylo kvůli protikoronavirovým opatřením přesunuto na 9. září. "Kupodivu mi tolik nevadí, že se nehraje, protože sbírám síly k tomu dodělat spoustu textů, které čekají na zhudebnění," řekl Merta v rozhovoru s ČTK.

Aktuální komplet nabízí téměř čtyři desítky nahrávek méně známých písní. "Jsou to nahrávky, které jsem našel náhodou na kazetě. Zajímavé je, že jsme nenašel originál, ze kterého se to kopírovalo, ale jejich kvalita je taková, že to nikdo nepozná. Jsou to písničky, které jsem si nahrával do osobního archivu a hraju a zpívám úplně jinak, než jsou lidé zvyklí. Jsem zvědavý, jak to bude přijato," uvedl Merta.

Jeden z nejrespektovanějších tuzemských hudebníků vystupuje sám nebo v triu s Janem Hrubým a Ondřejem Fenclem. Nyní kvůli pandemii přesouvají koncerty na jaro a na léto. "Snažím se hrát na nástroje, kterými jsem se obklopil, a momentálně zápasím s takovou roztříštěnou pozorností. Člověk se neubrání tomu, aby si pustil televizi, a je pak pro mě těžké soustředit se pouze na hudbu," podotkl.

Merta vedle hudby působí také jako publicista, spisovatel, fotograf a filmový režisér. Nedávno mu vyšla kniha Popelnicový román. "Jedná se o 500 stran takového experimentálního textu, který je dalším odstínem toho, čím se zabývám," sdělil absolvent FAMU, který mimo jiné podle svých slov nyní dělá "tvůrčí revizi" svých filmových námětů.

Česká televize před časem uvedla pod názvem Šedá zóna třídílnou Mertovu generační výpověď o společnosti, která před rokem 1989 představovala takzvanou šedou zónu. V příbězích mnoha lidí se autor zaměřil na oblast mezi soukolím otevřené kolaborace a ghettem undergroundu a ukázal, jak dobu komunistického režimu přežili lidé, kteří neudávali, ani se nehrbili před režimem. "Ten projekt kupodivu trochu zapadl, doufám, že ho Česká televize ještě někdy zopakuje. Natočil jsem spoustu materiálu, který se do těch tří dílů nevešel, tak se k tomu snad někdy vrátím. Jedná se o unikátní výpovědi a v tom širokém záběru se do těch tří hodin všechno nedostalo," uvedl autor.

Pro mnoho lidí je Merta symbolem odporu proti komunistickému režimu. Na festivalu Porta v roce 1986 dostal Zlatou Portu a ve stejné době i dvouletý zákaz za píseň Praha magická. Právě v Mertově bytě vznikla v roce 1978 i slavná nahrávka Audience s Václavem Havlem a Pavlem Landovským. Po roce 1989 se mimo jiné angažoval ve prospěch Občanské demokratické aliance (ODA), v letošním volebním roce se však do politického boje zapojit neplánuje. "Spousta mladých rockerů a písničkářů se přímo vyjadřuje k politice, což není moje nejsilnější stránka, tak doufám, že budu vynechán. Ale v případě, že bude zle a někdo pocítí potřebu mého hlasu, tak se tomu asi nevyhnu. Je to však úkol, který jde proti poetice mých písní," konstatoval zakládající člen Evropského kulturního klubu a aktivní člen Ochranného svazu autorského (OSA).

Témata:

Vladimír Merta | stars24.cz

Vstoupit do diskuse