Halina Pawlowská nedávno vydala novou knihu Zážitky v karanténě, jejíž téma je naprosto zřejmé. V rozhovoru pro stars24.cz byla řeč nejen o ní, ale také o práci pro rozhlas a televizi nebo o námětu na další, v pořadí již čtyřiatřicátou knihu.
Mnoho lidí si na život v době koronavirové těžko zvyká, pro Halinu Pawlowskou nejde o nic až tak výjimečného. „Jsem většinu života ‚na volné noze‘, režim mých dní v karanténě se zas tak moc nezměnil,“ přiznává v rozhovoru pro stars24.cz. Současná situace ji ale inspirovala k sepsání veselé knihy.
„Jsou to rodinné příběhy,“ prozrazuje úspěšná spisovatelka, která už má i námět na další knihu. Do toho moderuje vlastní rozhlasový pořad, v minulosti uváděla relaci i v televizi, kterou stanice dodnes reprízuje. „Vždy mne zaskočí, když náhle uslyším svůj hlas,“ říká Halina Pawlowská.
Vy jste se v karanténě realizovala tak, že jste napsala knihu Zážitky z karantény. Co byste poradila těm, kteří takového tvůrčího ducha nemají? Jak by se měli zabavit?
Vzhledem k tomu, že jsem většinu svého profesionálního života na „volné noze“, tak se režim mých dní v karanténě zas tak moc nezměnil. Až na to, že mi odpadla všechna má vystoupení a taky honoráře z nich. Každý den vařím pro šest lidí. Mám sice pomocnici ve své dceři nebo neteři, ale každý oběd musím naplánovat, nakoupit, navařit a servírovat. A aby byl oběd úplný, tak se u nás obden peče. Baví mě to.
Dokázala byste takový návod, jak se s karanténou popasovat, dát do veršů, jako jste to dělala v talk show Banánové rybičky?
Já si prostě myslím, že „ANI IZOLACE NEMUSÍ BÝT BEZ LEGRACE!“ A ještě: „I KDYŽ NÁS DNES KARANTÉNA TÍŽÍ, VE SVÝCH KOSTECH CÍTÍM, ŽE HEZKÉ DNY SE BLÍŽÍ.“
Jak mimochodem vzpomínáte na dobu, kdy jste pro Českou televizi výše zmíněný pořad dělala?
Nelze zapomenout už jen proto, že Banánové rybičky velmi často v noci opakují. Jsem noční pták, tak mne vždy zaskočí, když náhle uslyším svůj hlas a zahlédnu svou o dost mladší tvář.
Dnes děláte pořady pro jiné médium, a to konkrétně Český rozhlas. Jak se od sebe z Vašeho pohledu liší práce pro rádio a pro televizi?
Rozhlas je mi bližší v tom, že vyřčené slovo má větší význam. V televizi je slovo taky moc důležité, ale divák zároveň vnímá obraz, nemá prostor pro svou fantazii a často ho od významu vět odvedou pitomosti, jako jsou nohy nebo dekolt.
Jak si ve srovnání s tím stojí psaní knih, kterých už máte na kontě třicet tři?
Knihy jsou mi moc blízké. Mohu sama sedět, psát si kdy chci, můžu mít rýmu a na sobě noční košili, psát knihy je moc fajn činnost. Horší to je jen v momentě, kdy se psaním knih chcete živit.
Můžete čtenářům krátce představit tu nejnovější a navnadit je k tomu, aby si ji přečetli?
Zážitky z karantény jsou veselou knihou. Jsou to rodinné příběhy, ve kterých jde, jako skoro ve všech rodinách, o lásku, o vztek, o podrážděnost, o soucit, o lenost, o lajdáctví, o nevěru, o dárky, o práci, o smích, o ego, o psy a o jídlo, o jídlo, o jídlo!
Závěrem… Už máte námět na knihu s pořadovým číslem třicet čtyři?
Mám. Buď to bude Kuchařka s příběhy z druhé vlny anebo sága s názvem Hucul není kůň.
Témata: rozhovor Halina Pawlowská