Mladí uprchlíci mají potíže s novým životem v Německu. Třeba i kvůli tomu, že je média často označují za násilné agresory. Studie zjistila, že si nesou psychické trauma kvůli válkám a pronásledování, ale také čelí novým problémům spojeným s neúspěchem integrovat se do společnosti.

Příchod uprchlíků do Evropy dosáhl vrcholu v roce 2015. Většina lidí, kteří do Německa přicházejí jako uprchlíci a přistěhovalci, jsou mladí lidé z Blízkého východu a Afriky, připomíná server Info Migrants. Až 70 procent z nich jsou podle údajů Federálního úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) muži – převážně mladí muži. Jen v roce 2015 bylo 71% žadatelů mladších 30 let a zhruba třetina byla mladší 18 let.

Zatímco mnoho uprchlíků bylo relativně srdečně vítáno, postoje k mladým mužským přistěhovalcům se časem změnily, zejména kvůli událostem ze Silvestra 2015/16, kdy v Kolíně a jinde více než 1 200 žen nahlásilo útoky ze strany cizinců. Od té doby mladí mužští uprchlíci tvrdí, že v Německu zažívají nepřiměřenou diskriminaci v každodenním životě.

Studie publikovaná Spolkovým fórem pro muže, se na psychiku uprchlíků a migrantů žijících v Německu podívala hlouběji. Zkoumala třeba to, jaké faktory je ovlivňují a jaké je jejich celkový duševní zdraví opatření nahoru. Studie se uskutečnila na šesti různých místech v Německu a trvala šest měsíců a vychází z kvalitativních rozhovorů s 85 muži uprchlíky a přistěhovalci, zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Eritree ve věku 13 až 34 let. V době studie tito mladí uprchlíci a migranti strávili v Německu průměrně 19,5 měsíců.

Přistěhovalci zapojení do výzkumu pocítili v novém životě velké rozčarování a zklamání. Mnoho lidí říká, že když uprchli z války, před pronásledováním a jinými formami teroru ve svých domovských zemích, setkali se v Německu s nepřímými formami strachu a strachu. Snaží se sice o vybudování lepší budoucnosti v Evropě, setkali se prý ale s nečekanými překážkami. Některé z jejich problémů byly založeny na nerealistických očekáváních ohledně jejich nových životů kvůli "slibům" pašeráků „a fantastickým povídačkám o Evropě, které kolují v jejich domovské zemi“. Často si tak mysleli, že od státu získají dům a snadno zbohatnou.

Studie zdůraznila, že uprchlíci, kteří si vytvořili své vlastní nové, realistické cíle, se cítí celkově psychicky lépe, zatímco ti, kteří se nedokázali smířit s novou vizí o své budoucnosti, stále trpí nespokojeností a jsou frustrovaní. Obecně však všichni mladí muž, kteří se zúčastnili studie, uvedli že cítí nespokojenost a zklamání.

Ve zprávě se uvádí, že mnoho uprchlíků a migrantů má pocit, že mají negativní pověst. Říkají, že mají potíže s přátelit se s Němci nejen kvůli jazykové bariéře, ale také kvůli jistým předsudkům. „Často mají dojem, že nejsou považováni za jednotlivce, ale jsou hodnoceni jako členové skupiny "násilných uprchlíků"," píše se v dokumentu. Například 20letý Hany z Eritreje říká: „Kdybych v médiích vždy o uprchlících viděl jen špatné věci, jak bych se s nimi mohl spřátelit?"

Někteří uvedli, že se setkali s xenofobií a rasismem, zatímco jiní uvedli, že mají už předem obavy obavy z odmítnutí a tak se vyhýbají určitým společenským situacím. Mnozí uvedli, že trpí stigmatem vyplývajícím z událostí na Silvestra 2015/16 a útoky na ženy. Když se jedná o ženy, cítí teď prý úzkost. „Více než 80 procent mladých mužů je singl a bez dětí. Mnoho z nich sice chce být v kontaktu se ženami, ale negativní obraz, který jim byl připisován při jednání se ženami a v některých případech byl i rasově zneužívaný, je uprchlíkům dobře známý: je pro ně obtížnější přistupovat k ostatním lidem nestranně,“ píše se ve zprávě.

Založení rodiny je pro mnoho mladých mužů jednou z priorit. Jenže mají problémy nejen se seznámením, ale i proto, že se ocitnou v nevhodném postavení, takže nemohou naplnit svou očekávanou úlohu jako živitele domácnosti,. Právě takové role se u muže v mnoha kulturách stále očekává.

Třicetiletý Peter z Nigérie tvrdí, že má pocit, že se má „oženit a mít děti protože jsem muž", ale není prý schopný udělat žádný krok, protože poslední dva roky byl nezaměstnaný. „S tím, jak teď žiju, to vlastně nemůžu udělat," řekl Peter.

Nicméně i ti, kteří mají rodiny uváděli, že trpí mentálním stresem, protože se snaží přizpůsobit se novým genderovým normám a očekáváním. Zpráva také uvádí, že v takových případech bylo zaznamenáno i domácí násilí. Migranti také vyjadřují zklamání a rozčarování v případech sjednocování rodin, protože celý proces může trvat roky. 21letý Jazim ze Sýrie řekl výzkumníkům, že očekával, že se k němu členové jeho rodiny budou připojit mnohem dříve. „Myslel jsem, že po roce a půl můžou přijít moje rodina ze Sýrie sem. Mám tři sourozence plus matku. Ale mýlil jsem se, nevěřím, že svou rodinu uvidím,“ přiznává.

Migranti se také musejí vypořádat s řadou sociálních tlaků. Mnoho mužů poukázalo na problémy s bydlením protože ženy a rodiny dostávají přednost. A mladí muži zůstávají v kolektivním bydlení, jako jsou ubytovny, po dlouhou dobu. Často tam ale postrádají soukromí. Dvaadvacetiletý Azouz ze Somálska řekl, že trpí kvůli životním podmínkám v místě, kde řije. „Po škole chci jít domů a spát, ale v celé budově hraje hlasitá hudba a line se tam vůně marihuany," stěžoval si.

Podobně jako Azouz, i mnoho uprchlíků a migrantů uvedlo, že chtějí, aby se jim podařilo dosáhnout nezávislého způsobu života, aby zmírnili některé psychologické stresy, s nimiž se setkali. Mnoho respondentů také řeklo, že užívání drog a zločin v zařízeních pro migranty přispěly k tomu, že se jim v noci těžko spí.

Mladí uprchlíci a přistěhovalci se domnívají, že klíčem ke štěstí je přístup na trh práce. „Většina mužů je vysoce motivována k práci nebo studiu v Německu. Chtějí stavět na svém předchozím vzdělání a živit se samostatně. Ale jejich potřeby v oblasti gramotnosti, školní docházky a práce jsou velmi odlišné," uvádí se ve studii. „Frustrace je nevyhnutelná, neboť často postrádají (...) základní strukturální znalosti potřebné k nalezení cesty skrze německý vzdělávací a odborný systém a úspěšné integraci na trhu práce,“ varují také autoři dokumentu.

Všechny tyto faktory vykreslují temný obraz psychického stavu mladého muže-uprchlíka, nemluvě o zbytku traumatu z války a útlaku z jejich zemích původu a negativních zkušenostech z cest do Evropy, píše server s tím, že řada mladých migrantů trpí různými psychickými problémy. Jenže léčba se dostává jen hrstce z nich. 26letý Mohsen ze Sýrie uvedl, že duševní zdraví je u něj doma tabu. „V našich zemích je nebezpečné mluvit o psychoterapii. Lidé si myslí, že musíš být blázen, když o takových věcech mluvíš, ale tady je to jiné, mnoho lidí potřebuje pomoc, potřebujeme pomoc. ... Ale nikdy bych se neodvážil otevřeně říkat lidem, že potřebuji takového doktora, psychologa. Mohli by si myslet, že jsem blázen,“ vysvětlil.

Celkově zpráva uvádí, že hlavní bariérou pro terapeutickou pomoc pro mnoho mužů je „stigmatizace problémů spojených s duševním zdravím v zemích jejich původu", což naznačuje, že uprchlíci a migranti by měli být viděni v jiném světle. Spíše než abychom je považovali za násilné pachatelé, by měli být považováni za oběti těžkých okolností, kteří si zaslouží "empatický pohled v politice a společnosti",“ dodává server.

Témata:

uprchlíci | Německo | stars24.cz

Vstoupit do diskuse