Jacqueline Kennedyová skrývala až do své smrti děsivé tajemství

Začneme tím, co vědí téměř všichni: Jacqueline Lee Bouvier se narodila 28. července 1929 v New Yorku a hledači rodinných linií vystopovali rodinné kořeny sahající až k Napoleonu Bonaparte. Rodina se řadila mezi smetánku, John Vernou Bouvier III se pohyboval jako obchodník na Wall Street, matka Janet Lee si proto mohla dovolit být v domácnosti. Čtyři roky po svém narození přibyla do rodinného kruhu Jacquelinina mladší sestra Caroline, ale vztahy mezi rodiči se postupně zhoršovaly až natolik, že se krátce před jedenáctými narozeninami Jacqueline rozvedli (červen 1940).

Ačkoliv si John Vernou i Janet Lee našli nové partnery, výchovu a hlavně snahu poskytnout dcerám patřičné vzdělání to neovlivnilo. Jacqueline už od útlého mládí snadno studovala jazyky, mluvila vedle angličtiny francouzsky, italsky, španělsky a dokonce polsky. Studovala na Vassar College, pak strávila dva roky ve Francii, kde navštěvovala Univerzitu v Grenoble a slavnou pařížskou Sorbonnu. Absolvovala Univerzitu George Washingtona a byla graduována jako bakalář umění v oblasti francouzské literatury (1951). 

Kennedy se s ní seznámil v době, kdy pracovala jako fotoreportérka pro list Washingron Times-Herald. Formálně byli představeni společným přítelem Charlesem L. Bartlettem na slavnostní večeři v květnu 1952. Jacquelina Johna okouzlila, ale sama se jeho dvoření nějaký čas bránila, ale nakonec došlo na velkolepou svatbu. Onoho 12. září 1953 se mělo na jejich svatbu dostavit téměř 2000 hostů a všichni byli přesvědčeni, že jde o okouzlující a ideální pár.

Jenže opak byl pravdou a navíc Jacqueline prožila několik traumat, jaká žena a matka může přijít. V roce 1955 potratila a další krutá rána ji dostihla o rok později. Porodila mrtvé děvče a tato událost se stala jedním z velkých tajemství, které bylo odhaleno až v roce 1997, tedy tři roky po její smrti. Dítě, které přišlo na svět 23. srpna 1956, nebylo nikdy zapsáno do matriky a tím pádem de facto nedostalo ani jméno. Nemělo tedy ani rodný list a nebylo pokřtěno, navzdory tomu, že oba rodiče byli katolíky. Později se Jacqueline o mrtvé holčičce zmiňuje jako o Arabelle. Tvrdí se, že Kennedy tehdy dlel na francouzské Riviéře a zpráva o předčasně narozené mrtvé dceři ho zdrtila natolik, že vážně rozvažoval, zda pokračovat v politické kariéře. Nakonec to byla jeho manželka, kdo ho přesvědčil, aby z nastoupené cesty neuhnul.

Dcera Caroline (27. 11. 1957) a syn John Fitzgerald jr. (25. 11. 1960) měli lepší osud, i když jak si uvedeme dále, u J.F.K. juniora byl osud také hodně krutý. Čtvrté dítě přišlo na svět v době, kdy procházelo kvůli různým záletům a neshodám manželství Kennedyových krizí. Patrick (7. 4. 1963) však přežil porod o pouhých 36 hodin, poté přes veškerou snahu lékařů zemřel na syndrom respirační tísně novorozenců (HMD). Jeho smrt nejen zavdala podnět k pečlivému výzkumu příčin nemoci, ale také manžele smířila. Uvádí se, že Kennedyovi opět našli společnou řeč a plánovali ještě dalšího potomka. Ale přišel tragický Dallas, 22. listopad 1963 a atentát na nejmladšího prezidenta USA.

Po smrti a pohřbu svého manžela nechala Jacqueline přenést ostatky Arabelly z katolického hřbitova v Newportu na Rhode Island, kde je uložila po bok Johna Fitzgeralda sr. a Patricka. Na náhrobní desku však umístila pouze slovo "dcera", protože nechtěla, aby byl náhrobek označený neformálním jménem. Vedou se spory, zda JFK vůbec věděl o tom, jak jeho žena mrtvou dceru pojmenovala.

Ani sňatek s řeckým rejdařem Aristotelem Socratem Onassisem, kterého si přes odpor jeho rodiny vzala v roce 1968, nepřinesl bývalé první dámě štěstí. Rozpory byly na denním pořádku a Jacqueline se s mužem starším o 23 let hodlala rozvést, jenže 23. ledna 1973 zahynul při leteckém neštěstí jeho čtyřiadvacetiletý syn Alexander Socrates Onassis. Jacqueline považovala za svou povinnost zůstat po jeho boku a setrvala tam až do 15. března 1975, kdy tehdy devětašedesátiletý Onassis zemřel ve Francii na zápal plic.

Ačkoliv Onassis oficiálně své manželce žádné prostředky neodkázal (55 % majetku dostala jeho dcera Christina (11. 12. 1950 - 19. 11. 1988), 45 % připadlo nadaci Alexandra Onassise. Rodina nakonec vyplatila Jacqueline "odstupné" ve výši 28 milionů $. Jejím posledním partnerem byl obchodník s diamanty Maurice Templeman, s nímž žila od roku 1980 až do své smrti 19. května 1994, kdy zemřela na rakovinu lymfatických žláz.

Její syn John Fitzgerald Kennedy jr. ji přežil o pouhých pět let. Jeho život skončil ve vlnách Atlantického oceánu 16. července 1999 nedaleko ostrova Martha's Vineyard, kam se zřítil se svým letadlem Piper RA-32R. Podle vyšetřování Národního úřadu pro leteckou bezpečnost (NTSB) bylo důvodem nehody pochybení pilota. Spolu s ním zemřela i jeho žena Carolyn a švagrová Lauryn Bessett. 

Jacqueline Bouvier-Kennedy-Onassis tedy dlouho měla tajemství, které ještě dnes mate některé čtenáře životopisů. Ale jedním z pádných důkazů o jejich dětech je kniha A Thousand Days, dílo o 1 120 stránkách, které vytvořil Arthur M. Schlesinger jr. rodinný přítel a historik v roce 1965. V něm se uvádí, že Jacqueline měla s Johnem F. Kennedym "pět dětí během deseti let". Jak ze statě vyplývá, je tím míněn i její potrat z roku 1955. Že nejde o nějaký bulvární škvár dokazuje skutečnost, že kniha Tisíce dnů byla oceněna Pulitzerovou cenou za biografii nebo autobiografii.

Témata: Jacqueline Kennedy - Onassis John Fidgerald Kennedy (J.F.K.)