Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v pátek odvolá vládu premiéra Eduarda Hegera, které dnes sněmovna vyslovila nedůvěru. Hlava státu zároveň v souladu s ústavou pověří dosluhující kabinet výkonem funkce s omezenými pravomocemi. Vyplývá to z oznámení, které ČTK poskytla prezidentská kancelář.

Slovenská sněmovna dnes vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Zatím není jasné, zda tento krok povede k vypsání nových parlamentních voleb, o které dlouhodobě usilují některé opoziční strany a pro které se po pádu vlády vyslovil i šéf sněmovny Boris Kollár. Hegerův kabinet na rozdíl od části opozice zastává silně proevropské postoje a pomáhá válkou zasažené Ukrajině.

Pro nedůvěru vládě hlasovalo 78 z přítomných 102 poslanců, potřebný byl souhlas alespoň 76 zákonodárců ve 150členné sněmovně. Téměř všichni poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), v jehož vedení je i Heger, se hlasování nezúčastnili. Proti vládě byli i tři poslanci, kteří před hlasováním vystoupili z Kollárova vládního hnutí Jsme rodina.

Slovenská ústava pro případ vyslovení nedůvěry vládě sněmovnou stanoví, že hlava státu kabinet odvolá. Prezidentka Zuzana Čaputová ale může pověřit Hegerův kabinet, aby zůstal v úřadu do jmenování nové vlády; dosluhující kabinet by ovšem měl omezené pravomoci a s jeho některými plánovanými rozhodnutími by prezidentka musela předem souhlasit.

V řádném termínu by se příští volby na Slovensku konaly v únoru 2024. Pro vypsání nových voleb na květen či červen příštího roku se už vyslovili Kollár, ale i šéfové opozičních stran Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD). Naopak proti předčasným volbám vystoupila bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), která přišla s iniciativou odvolat vládu. OLaNO se zatím jednoznačně nevyjádřilo. Před případným rozhodnutím sněmovny o zkrácení volebního období by musela být změněna ústava; příslušný návrh je na programu stávající schůze sněmovny.

Slovenští politici se shodují, že další vývoj nyní ovlivní postoj hlavy státu, která pád vlády zatím nekomentovala. Kollár po hlasování sněmovny uvedl, že spolu s Hegerem zamíří za Čaputovou.

SaS, jejíž čtyři ministři v září podali demisi, předtím neúspěšně žádala, aby předseda OLaNO a ministr financí Igor Matovič z kabinetu odešel. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu.

Původně měla sněmovna o nedůvěře vládě hlasovat tento týden v úterý, z podnětu OLaNO ale rozhodnutí o dva dny odložila. Dříve během dneška Matovič nabídl svou demisi pod podmínkou, že SaS podpoří předlohu státního rozpočtu na příští rok a v parlamentu stáhne návrh na pád vlády. SaS to odmítla.

Matovič pak těsně před hlasováním sněmovny přišel do prezidentského paláce doručit svou demisi; podle oznámení prezidentské kanceláře ji před jejími pracovníky podepsal, své rozhodnutí si ale v poslední chvíli rozmyslel a dokument vytrhl vedoucímu kanceláře z rukou. Mluvčí prezidentky Martin Strižinec uvedl, že Matovičova demise tak nebyla doručena. Matovič v reakci popřel, že by dokument pracovníkovi vytrhl.

Heger se stal premiérem loni v dubnu, kdy ve funkci ministerského předsedy vystřídal svého stranického šéfa Matoviče. Matovičův odchod z čela vlády si tehdy vymohla SaS spolu s nejmenší vládní stranou Za lidi.

Vládní koalice, která vznikla po volbách z konce února 2020, prosadila některé reformy, například v oblasti zdravotnictví a životního prostředí. Naopak jiné plánované změny ztroskotaly na neshodách vládních stran. Policie zase za posledního více než dva a půl roku obvinila v různých kauzách několik bývalých úředníků či vedení policie z dob, kdy byl u moci Směr-SD někdejšího trojnásobného premiéra Roberta Fica.

Původně čtyřčlenná vládní koalice složená z OLaNO, hnutí Jsme rodina, SaS a Za lidi vystřídala u moci Směr-SD, který po porážce v posledních volbách odešel do opozice. Následně ze Směru-SD vystoupil bývalý předseda vlády Peter Pellegrini a také několik poslanců, kteří pak založili stranu Hlas-SD.

Hlas-SD je podle průzkumů nejpopulárnější stranou v zemi, na druhé místo v žebříku preferencí se postupně dostal Směr-SD, který na rozdíl od Hegerovy vlády například vystupuje proti dodávkám zbraní na válkou zasaženou Ukrajinu. Popularita OLaNO, které volby vyhrálo se ziskem 25 procent hlasů, naopak klesla až na nynější jednocifernou hodnotu, a Matovič se v zemi zařadil k nejméně oblíbeným politikům.

Posílení pravomocí hlavy státu vůči vládě, které sněmovna vyslovila nedůvěru nebo naopak nevyslovila důvěru, zavedlo Slovensko po vládní krizi v roce 2011. Tehdejší kabinet stran pravého středu premiérky Ivety Radičové nepodpořili v klíčovém hlasování sněmovny poslanci vládní strany SaS a ani Matovič. Vláda tehdy padla při rozhodování parlamentu o posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny, které kabinet spojil s hlasováním o důvěře. Následné předčasné volby v roce 2012 přesvědčivě vyhrál Směr-SD a sestavil jednobarevnou vládu. O čtyři roky později pak sociální demokraté vytvořili koaliční kabinet, stejně jako už v roce 2006, kdy se Směr-SD poprvé dostal k moci.

Témata:

Slovensko | vláda SR | Zuzana Čaputová | stars24.cz

Vstoupit do diskuse