42. den války: Rusové se stáhli od Kyjeva, těžké boje pokračují v Mariupolu
Rusko podle informací amerického ministerstva obrany stáhlo všechny své jednotky od Kyjeva a Černihivu na severu Ukrajiny. USA očekávají, že Moskva tyto oddíly po zotavení a doplnění vyšle znovu na Ukrajinu. Těžké boje pokračují v obléhaném Mariupolu na jihovýchodě země. Na Západě přitom neutichá kritika na adresu Ruska za masakr v Buči na předměstí Kyjeva, odkud v posledních dnech přišly zprávy o nálezech asi 300 mrtvých civilistů.
Stručný přehled středečních událostí:
Německý kancléř Olaf Scholz v parlamentu řekl, že pachatelé masakru i ti, kdo vydávali rozkazy, musí nést odpovědnost. USA a Británie rozšířily protiruské sankce a britský premiér Boris Johnson prohlásil, že chování ruské armády v Buči nemá daleko ke genocidě.
"Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson. O něco později Londýn oznámil nové sankce proti Moskvě. Další trestná opatření proti Rusku zavedly i Spojené státy, naopak země Evropské unie se na novém sankčním balíku poprvé od začátku současné války neshodly a budou o nich dál jednat ve čtvrtek.
Scholz zdůraznil, že zabíjení civilistů je válečný zločin, a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako ty z Buči. Berlín považuje za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty byly zinscenované. Německý Spolkový sněm v usnesení odsoudil masakr v Buči, hlasovali pro něj poslanci napříč politickými stranami. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. Scholz také v parlamentu řekl, že Berlín vede tajné hovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Ve městě Hostomel v sousedství Buči se za 35 dní okupace ruskými invazními vojsky ztratilo přes 400 osob. Očití svědci potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje, uvedl šéf nově vytvořené vojenské správy. Mezi pohřešovanými je podle představitele samosprávy například velitel hasičů z letiště v Hostomelu, které bylo na počátku invaze místem urputných bojů, nebo rodina místního lékaře. Ruské jednotky se z oblasti stáhly 2. dubna.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávný odsun ruských sil od Kyjeva a Černihiva označil za "gesto dobré vůle", podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ale Rusy k ústupu přiměla ukrajinská armáda.
Po omezení bojů v Kyjevské a Černihivské oblasti vojenští analytici předpokládají, že o osudu celé války se může rozhodnout na Donbasu. Ukrajinské úřady vyzvaly obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, aby odešli, protože právě zde se čekají v nejbližších dnech nejtvrdší boje. "Je třeba se evakuovat, dokud je to ještě možné," upozornila Vereščuková.
Podle ukrajinského generálního štábu se hlavní úsilí nepřítele soustřeďuje na prolomení obrany ukrajinských vojsk na doněckém směru a nepřítel se také snaží úplně ovládnout Mariupol na břehu Azovského moře. Toto strategicky položené město čelí ruskému ostřelování a bombardování od samého začátku války a beztak zoufalá humanitární situace se dále zhoršuje, lidé nemají léky ani vodu, uvedlo britské ministerstvo obrany. Mariupolská městská rada tvrdí, že ruské invazní síly ovládající některé části města začaly provozovat mobilní krematoria, v nichž se snaží zakrýt stopy po svých zločinech spáchaných na civilistech.
V Severodoněcku v Luhanské oblasti podle úřadů v důsledku ruského ostřelování začalo hořet deset výškových budov. Vedení Doněcké oblasti zase informovalo, že ruské dělostřelectvo ve Vuhledaru zasáhlo distribuční centrum humanitární pomoci. Zemřeli přitom dva lidé.
Ve čtvrtek se do Kyjeva společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chystá slovenský premiér Eduard Heger. Setkat se mají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Když v polovině minulého měsíce jel do ukrajinské metropole český premiér Petr Fiala se svým polským a slovinským kolegou, slovenské bezpečnostní úřady Hegerovi tuto cestu nedoporučily.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes řekl, že Ukrajina se obrátila na Slovensko a Česko kvůli možnosti oprav její poškozené vojenské techniky. Dodal, že o věci se jedná a žádné rozhodnutí ještě nepadlo. Česko a Slovensko patří mezi země, které Ukrajinu podporují dodávkami vojenské techniky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský před jednáním se svými kolegy z NATO řekl, že "musíme posílat Ukrajině zbraně, které potřebuje, aby zvládla barbarskou válku, kterou proti ní vede Putin". Podle listu The Wall Street Journal je Česko vůbec první zemí, která na Ukrajinu poslala tanky.
Česká vláda schválila další dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu v hodnotě 133 milionů korun, oznámila na dnešní tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová, aniž by zásilku upřesnila.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes telefonicky hovořil s ruským prezidentem Putinem a navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s prezidenty Francie a Ukrajiny s německým kancléřem. Putin podle Orbána zareagoval pozitivně, ale bude prý mít podmínky.
Do brány ruského ambasády v Bukurešti dnes ráno narazilo osobní auto a začalo hořet. Deník Romania Libera naznačil, že řidič, který zemřel a který se ve svém posledním příspěvku na facebooku vyjádřil kriticky k ruské agresi na Ukrajině, zřejmě jednal úmyslně. Podle ruské ambasády jde zjevně o událost ovlivněnou "protiruskou hysterií" v souvislosti s "provokací" v ukrajinském městě Buča.
On-line přenos:
Témata: válka na Ukrajině Ruská armáda
