Nejdůležitější je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu, uvedl po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 v Bruselu americký prezident Joe Biden.

Zdůraznil také, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpoví. "Kdyby je použilo, odpověděli bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití," řekl Biden.

"Jednota je nejdůležitější k tomu, abychom zastavili toho chlápka, který se už dopustil válečných zločinů," prohlásil šéf Bílého domu na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina, když ho v sídle Rady EU přivítal šéf unijních summitů Charles Michel. Podle něj je Bidenova přítomnost na summitu "silným signálem, že naše jednota je pevná". Šéf Bílého domu Michelovi pogratuloval k dnešnímu jednomyslnému znovuzvolení do funkce. Sní prý o tom, že by také jednoho dne byl zvolen bez protikandidáta, zažertoval americký prezident.

Rusko by podle názoru amerického prezidenta mělo být vyloučeno ze skupiny zemí G20. Pokud s tím ale nebudou souhlasit ostatní členské státy, měla by mít naopak Ukrajina možnost zúčastnit se vrcholného setkání této skupiny, které je plánované na listopad na Bali.

Biden na tiskové konferenci prohlásil, že NATO nikdy nebylo tak jednotné, jako je jako dnes. "NATO nikdy, nikdy nebylo tak jednotné jako dnes. Putin jako důsledek toho, že se pustil do Ukrajiny, dostává přesný opak toho, co zamýšlel," řekl. Ruský prezident Vladimir Putin mu prý v telefonátech na začátku roku naznačil, že Severoatlantická aliance nezůstane podle jeho názoru jednotná.

"Putin sázel na to, že NATO bude rozdělené. Během našich časných hovorů v prosinci a na začátku ledna mi bylo jasné, že si nemyslí, že zůstaneme soudržní," uvedl Biden.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:

Joe Biden | válka na Ukrajině | stars24.cz