Zástupci Ruska a Ukrajiny budou za pokračujících bojů ve čtvrtek jednat mimo jiné prý také o možnostech příměří. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že Moskva jednání s Ukrajinou nepodmiňuje kapitulací, ačkoliv dosud požadovala, aby Ukrajinci složili zbraně. Relativizoval rovněž otázku "demilitarizace" Ukrajiny, kterou Kreml dříve uváděl jako důvod pro vpád do sousední země.

Stručné shrnutí středečních událostí:

Ruský postup na Ukrajině podle expertů nejde zcela podle plánů Moskvy, panují obavy z eskalace násilností. V ukrajinských městech dál zní sirény i výbuchy a rostou tak počty civilních obětí.

Rusko dnes poprvé vyčíslilo ztráty ve svých řadách, ukrajinské úřady však uvádí řádově vyšší údaje o úmrtích ruských vojáků. Podle Kyjeva zemřelo v konfliktu přes 2000 civilistů, OSN potvrdilo smrt 227 obyvatel země.

Rusko podle Lavrova trvá na demilitarizaci Ukrajiny, přičemž je podle něj třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny. Moskva už podle něj rovněž nebude požadovat kapitulaci, ale navrhuje prý dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům země, řekl Lavrov v rozhovoru se stanicí Al-Džazíra. Moskva původně rozhovory podmiňovala požadavkem, aby ukrajinská strana nejprve složila zbraně.

Rusko dnes připustilo, že od začátku bojů na Ukrajině zemřelo téměř 500 jeho vojáků a bezmála 1600 jich utrpělo zranění. Vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč nedlouho po oznámení Moskvy prohlásil, že od začátku bojů zemřelo už 7000 ruských vojáků a další stovky upadly do zajetí. Vysoký činitel Pentagonu varoval, že k prohlášením Moskvy o ruských ztrátách je nutné přistupovat s "výjimečným skepticismem". Údaje o mrtvých a zraněných vojácích nelze nezávisle ověřit z jiných zdrojů.

Arestovyč dnes uvedl, že se Ukrajině podařilo zastavit pohyb ruských vojsk ve směru na Černihiv a Sumy. Na severozápadě Kyjeva ruské jednotky nadále soustřeďují síly k další ofenzivě proti metropoli, podle USA Rusko stále intenzivněji město ostřeluje raketami a dělostřelectvem. Stále však stojí vojenský konvoj dlouhý desítky kilometrů, který na město míří ze severu. Důvodem jsou nejspíš přetrvávající problémy s logistikou.

Pokračujícímu ostřelování čelí druhé nejlidnatější město Charkov, podle gubernátora Charkovské oblasti tam zemřelo za 24 hodin nejméně 21 lidí. Ruské jednotky pokračují v útoku na strategická přístavní města Cherson a Mariupol. Cherson prohlásila dnes za dobytý ruská armáda, ukrajinské úřady to však záhy popřely a řekly, že je pouze Rusy obklíčen. Starosta města pak večer naznačil, že padlo do rukou ruských sil, informaci však rovněž nelze ověřit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes svolal na 10. a 11. března evropské státníky k jednání o "nové etapě" evropské obrany. Francie se podle něj vzhledem k agresi Moskvy musí odpoutat od energetické závislosti na Rusku a více investovat do vlastní energetiky a obrany.

Rusko se kvůli svým činům ocitá ve stále větší mezinárodní izolaci a čelí stupňujícím se sankcím, které na něj uvalují především západní státy. Mimořádná schůze Valného shromáždění OSN dnes velkou většinou přijala rezoluci ostře odsuzující jednání Moskvy a vyzvala ji k okamžitému ukončení bojů a stažení vojsk.

Spojené státy oznámily dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko, jejichž terčem jsou subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru. Na Bělorusko kvůli jeho roli v invazi uvalí postihy také EU, dotknou se 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo rovněž 22 tamních armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu. V posledních dnech panují obavy, že se běloruské jednotky brzy přidají k ruské invazi. Vláda ČR dnes rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

USA plánují podle agentury Reuters v příštích dnech zpřísnit sankce na ruské oligarchy, prezident Joe Biden dnes rovněž nevyloučil, že by postihy mohly začít mířit i na ruský energetický sektor. Tomu se dosud sankce vyhýbaly kvůli obavám z dalšího nárůstu cen energií.

Na Ukrajinu podle tamních úřadů míří více než tisícovka cizinců ze 16 zemí, aby se připojili k nově vytvořené mezinárodní legii. Bojovat tam chtějí také někteří Češi, kteří tak ale nyní mohou učinit legálně pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky.

On-line přenos:

Témata:

válka na Ukrajině | Ruská armáda | Rusko | Ukrajina | stars24.cz