Ani dnešek nepřinesl zklidnění napjaté situace kolem Ukrajiny. Intenzita bojů mezi ukrajinskými silami a proruskými povstalci na východě země stoupá a Moskva s Minskem se navzdory dřívějším prohlášením rozhodly pokračovat ve společných manévrech v Bělorusku, kde má Rusko na 30.000 vojáků. USA a Británie, podle níž Evropě hrozí největší vojenský konflikt od roku 1945, jsou přesvědčeny, že ruský útok proti Ukrajině může přijít kdykoli a bude směřovat i proti hlavnímu městu Kyjevu.

Podle Moskvy Západ tímto tvrzením jen zvyšuje napětí. Prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a Emmanuel Macron se dnes shodli, že je třeba usilovat o uklidnění situace na východě Ukrajiny, odkud se už evakuovalo 53.000 lidí. Česká republika připravuje zdravotnickou pomoc Ukrajině za deset milionů korun.

Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin dnes oznámil, že vojenské cvičení s Ruskem, které má v Bělorusku stovky letadel, tanků a obrněných vozidel, bude pokračovat kvůli "zvýšené vojenské aktivitě" poblíž hranic Běloruska i Ruska a také kvůli stále většímu napětí na východě Ukrajiny. Jak dlouho bude akce, která začala 10. února trvat, neuvedl.

Ještě tento týden zástupci Ruska a Běloruska, včetně obou ministrů zahraničí, ujišťovali, že manévry do dneška skončí a že se po nich všichni ruští vojáci stáhnou. Od ukončení studené války nebylo podle NATO na území Běloruska tolik ruských vojáků jako nyní. Západ se proto obává, že by Rusko na Ukrajinu mohlo zaútočit i odtud. Kyjev je od běloruských hranic vzdálen vzdušnou čarou jen několik desítek kilometrů.

Běloruská opozice v přítomnosti ruských vojáků vidí ohrožení svrchovanosti země a nebezpečí, že Bělorusko bude zataženo do útočné války.

Americký prezident Joe Biden dal v noci na dnešek najevo přesvědčení, že Moskva, která má u ukrajinských hranic celkově až 190.000 vojáků, může útok zahájit kdykoli. To si myslí i český premiér Petr Fiala, podle něhož je Evropa krok od války. Britský premiér Boris Johnson zase poznamenal, že Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945, a vyjádřil pochybnost, jestli ruský prezident Vladimir Putin uvažuje logicky a zda vidí blížící se katastrofu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se domnívá, že svět je na pokraji ruské invaze na Ukrajinu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu obvinil Západ, že výroky o údajných ruských invazních plánech napětí jen přiživuje. Situace na východě Ukrajiny je podle něj tak napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům.

Těm se dnes téměř dvouhodinovým telefonátem s Putinem, který za nárůstem napětí vidí provokace ukrajinské armády, snažil zabránit francouzský prezident Emmanuel Macron. Vyslovili se pro diplomatické řešení krize. Hned poté Macron na dálku hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě Ukrajiny, kde přibývá ozbrojených incidentů.

Výsledkem Putinova a Macronova jednání je svolání schůzky zástupců Ruska, Ukrajiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na pondělí. Putin zopakoval, že USA a NATO musejí reagovat na požadavek bezpečnostních záruk pro Rusko a že Kreml očekává konkrétní a věcnou reakci. Macron pak ohlásil konzultace s dalšími politiky včetně premiérů Británie a Itálie Borise Johnsona a Maria Draghiho.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba požadoval uvalení aspoň části sankcí na Rusko už nyní. S tím ale nesouhlasí USA, podle nichž by sankce, které zatím nemají konečnou podobu, ztratily odstrašující účinek. Naopak Litva a Lotyšsko, které jsou členy Evropské unie i NATO, okamžité zavedení sankcí podporují.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes informoval, že jeho úřad zřizuje dvě pracovní skupiny, z nichž jedna bude vyhodnocovat situaci na Ukrajině a druhá zajišťovat humanitární pomoc. Ukrajina má dostat od Česka další zdravotnickou pomoc ve výši deseti milionů korun. Ministr zopakoval výzvu, aby Češi na Ukrajinu necestovali.

Podle dnešního prohlášení ukrajinské armády za 24 hodin se odehrálo 136 incidentů, které mají na svědomí proruští povstalci, což je dvojnásobek ve srovnání s předchozím dnem. Rebelové, kteří pokračují v evakuaci obyvatel do Ruska, zase tvrdí, že ukrajinská agrese si vyžádala dva lidské životy. Pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř 2000 případů porušení příměří. EU v této souvislosti vyjádřila znepokojení nad zesíleným úsilím o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace.

Kuleba rozhodně popřel tvrzení Ruska o palbě z Ukrajiny na ruské území a vyzval k mezinárodnímu vyšetření tohoto incidentu. Podle Ruska dopadly granáty asi kilometr od hranice povstalecké Luhanské lidové republiky, nikdo nebyl zraněn, zničeny ale byly dva domy.

Předseda Evropské rady Charles Michel řekl, že v případě ruské invaze okamžitě svolá zasedání lídrů zemí EU. Tímto krokem by chtěl zajistit jednotu při rozhodování o sankcích proti Moskvě. Český premiér Fiala má za to, že by ČR patřila k evropským zemím, které by protiruské sankce více zasáhly. Šéf Senátu českého parlamentu Miloš Vystrčil dnes zdůraznil, že pro to, aby se zabránilo válce, je důležité zachovat jednotu.

Témata:

Ukrajina | Ruská armáda | Vladimír Putin | Emmanuel Macron | Boris Johnson | stars24.cz

Vstoupit do diskuse